Detail zprávy

Rozhovor s hostujícím profesorem Numanem M. Ülkü

21.05.2019

Špičkový zahraniční výzkumník v oblasti financí Numan M. Ülkü působil v letošním akademickém roce na IES FSV UK jako hostující profesor. Věnoval se zde rozvoji aplikace kvantitativních a matematických metod v oboru finance. Konzultoval také doktorandské projekty a na závěr svého pobytu byl hlavním prezentujícím na konferenci Asset Pricing, Machine Learning, and Finance, která na IES FSV UK proběhla v dubnu 2019. Při této příležitosti s ním vznikl následující rozhovor.
 

Než jste nastoupil na IES FSV UK jako hostující profesor financí, působil jste na různých světových univerzitách, včetně Univerzity Jižní Austrálie a Středoevropské univerzity. Jaké hlavní rozdíly ve vaší výzkumné a akademické práci jste na jednotlivých působištích spatřoval?

Můj výzkum se nemění, ať už působím kdekoli – na dálku pracuji na několika projektech. IES je silná v kvantitativních metodách. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zde u vás mám k dispozici spolupracovníky, jejichž pokročilé metodologické dovednosti mohou mé výzkumné záměry obohatit o nové roviny.

Škoda, že jsem na IES nestihl vyučovat nějaký vlastní kurz. V mém akademickém životě se jednalo o vzácné období bez výuky.

Celkově se Univerzita Karlova od australských univerzit odlišuje vnitřní kvalitou. Univerzity v Austrálii se spíše zaměřují na to, aby vypadaly dobře navenek. Studenti v Evropě se přitom učí třikrát více než srovnatelné třídy na australských univerzitách.

  

Proč jste si ke svému působení vybral IES a co je hlavním cílem vaší půlroční návštěvy u nás?

Když jsem před lety žil ve střední Evropě, udělala na mě Univerzita Karlova velmi dobrý dojem. V roce 2010 jsem v časopise Czech Journal of Economics and Finance publikoval svou první samostatnou studii.

Poté co jsem strávil téměř pět let na Novém Zélandu a v Austrálii, jsem se toužil vrátit do svého někdejšího působiště. A Univerzita Karlova se ukázala jako ideální místo pro dokončení mých výzkumných projektů. Ačkoli jsem se původně chystal vrátit do Evropy až o rok později, v souvislosti s evropským grantem jsem se nakonec rozhodl Austrálii opustit o něco dříve.

 

Zúčastnil jste se několika výzkumných workshopů pro studenty a doktorandy FSV a poskytl jste jim užitečnou zpětnou vazbu. Co bylo na práci s našimi doktorandy nejzajímavější?

Mají silné kvantitativní dovednosti a umí používat nejmodernější software pro výzkum a statistické programování. Na seminářích se mi také líbily otevřené diskuse, při nichž se studenti společně zabývali otázkami, které vyplynuly z jejich výzkumu.

  

Společně s doc. Jozefem Baruníkem pracujete na projektu, který se zabývá interakcí mezi tržními výnosy a obchodními toky. Proč jste si zvolili právě toto téma?

Za tím se skrývá zajímavý příběh: v roce 2010 mi v recenzi mé studie pro Czech Journal of Economics and Finance navrhli, abych použil novou metodu (SCC), o které jsem tehdy slyšel poprvé. Na tento popud jsem kontaktoval autora, který metodu SCC vyvinul. Na základě naší komunikace později vznikl nový projekt, který vyústil v publikaci v jednom z pěti nejlepších časopisů. Několik let nato jsem zaznamenal, že doc. Baruník má kapacitu a dovednosti na to, aby tuto metodu rozšířil i na další oblasti.

  

Jaký je přínos projektu pro výzkum financí? A jak jste s ním dosud pokročili?

Metoda SCC nám umožňuje řešit některé důležité otázky, na které standardní metody nestačí. Díky novým přístupům dokážeme vyřešit některé důležité diskuse, k nimž dochází ve finanční literatuře.

Doc. Baruník na vývoji této metody dále pracuje a v následujících měsících bychom rádi dokončili několik (nejméně dva) příspěvků vycházejících z tohoto projektu.

 

Obvyklým problémem, který vědci řeší v mnoha oblastech ekonomie a financí, je otázka identifikace. Setkal jste se i vy s nějakými konkrétními obtížemi při identifikaci interakce mezi obchodními toky a tržními výnosy?

Ano, bez této metody tento problém obejdeme a vypomůžeme si stanovením nějakého „předpokladu“, o němž víme, že není pravdivý.

 

Napadají vás nějaké širší vědecké otázky, které vyvstávají v souvislosti s chováním investorů při obchodování?

Ano, tyto širší otázky již řešíme v několika dílčích projektech s různými vědeckými týmy.

 

Během působení na našem institutu jste také pracoval na dvou samostatných studiích. Jaké je jejich téma a hlavní závěry?

Ve skutečnosti jsem pracoval na čtyřech dalších článcích, jejichž spoluautory jsou mí kolegové z předchozích univerzit. (Tak už to bohužel často chodí, že vědec dohání nedokončené úkoly z předchozích působišť místo toho, aby se plně soustředil na ty aktuální.)

První z nich nazvaný „Trading volume and prediction of stock return reversals: Conditioning on investor types’ trading“, který jsem předložil během čekání na víza v Istanbulu, byl přijat a zveřejněn v Journal of Forecasting. Akciové výnosy mají tendenci zvrátit část svého počátečního růstu a objem obchodování může pomoci tyto obraty předvídat. V literatuře však narážíme na protichůdné výsledky: obraty jsou někdy pravděpodobnější po vysokém objemu, jindy po nízkém objemu. Proto jsme přišli s novou myšlenkou, která spočívá v úpravě obratu při každém typu objemu obchodování investorů. Tento přístup přináší podstatná zlepšení při provádění predikcí obratu.

Druhá studie, kterou jsem na IES dokončil a předložil, se věnuje vývoji obchodního chování zahraničních investorů. Ukazujeme v ní, že zahraniční investoři, o nichž se dosud soudilo, že se kvůli svým informačním nevýhodám bezhlavě ženou za akciovými výnosy, již na výnosech tolik nelpí.

Třetí článek se zabývá pondělním efektem v Číně. Zjistili jsme, že čínští investoři vykazují opak pondělních efektů, které jsou běžné jinde ve světě, což je pozoruhodné. Tento článek momentálně posuzují recenzenti.

Ve čtvrté studii analyzujeme vztah mezi reálnými hodnotami a akciovým trhem v Číně, a to za pomoci nové metody, kterou jsem nedávno vytvořil. Náš článek by mohl zaujmout i vzhledem k ne zcela věrohodným hodnotám čínské statistiky, zvlášť když je Čína momentálně druhou největší ekonomikou a akciovým trhem na světě. Tento text se snažíme v současné době dokončit.

 

A otázka na závěr: jaké jsou vaše další akademické a vědecké plány?

Co se týče mého výzkumu, rád bych dokončil všechny své rozpracované projekty. Mám v plánu se vrátit do své rodné země nebo někam poblíž.

 

    Dr. Numan M. Ülkü přišel na IES FSV UK z pozice Senior Lecturer in Finance (český ekvivalent je docent) na University of South Australia. Předtím působil mj. na University of Otago a na Central European University. Zároveň má praktické zkušenosti z investičních bank v Turecku. Jeho výzkum v oblasti finančních trhů byl publikován mj. v Review of Finance (patří mezi top 5 časopisy v oboru financí) a i v předních oborově-specifických časopisech (Journal of Financial Markets, Journal of Banking and Finance). Za svůj výzkum obdržel několik ocenění (od Centrální banky Turecka a od Burzy v Istanbulu).

  

Autor - Mgr. Ema C. Stašová

Partneři

Deloitte
McKinsey & Company
Moneta Money Bank

Sponzoři

CRIF
ČSOB