Detail zprávy

Rozhovor s Julienem Pinterem: Moji studenti mají na to, aby to dotáhli daleko

02.09.2019

Náš nový kolega Julien Pinter, který působí na postdoktorandské pozici u profesorů Romana Horvátha a Evžena Kočendy a nyní je na studijním pobytu na Harvardu, se věnuje centrálnímu bankovnictví a makroekonomii. Vystudoval ekonomii na Sorbonně v Paříži, část studií absolvoval na univerzitě v Amsterdamu a nizozemském institutu Tinbergen. Má akademické i odborné zkušenosti z oddělení analýzy rizik v Evropské centrální bance, ve francouzských médiích publikuje komentáře, včetně Le Monde. Díky podpoře Univerzity Karlovy bude na našem institutu působit do konce roku 2020. V rozhovoru prozradil, jak se mu na IES líbí a jaké jsou jeho odborné cíle v nejbližších letech.

  

Juliene, jak jste se o IES dozvěděl?

Před svých příchodem k vám jsem narazil na řadu zajímavých výzkumných prací od vědců z Univerzity Karlovy. Četl jsem například mnoho příspěvků od profesora Horvátha, které měly velmi blízko k mému vlastnímu výzkumu. Během působení v ECB jsem se navíc setkal se zdejším absolventem, který mi vyprávěl, jak se mu u vás dobře studovalo, protože tu panuje skvělá atmosféra, přestože samotné studium bylo náročné.

 

Momentálně u nás vyučujete makroekonomii pro druháky. Vidíte nějaké rozdíly mezi českými a francouzskými studenty? Jaké jsou vaše dojmy ze třídy?

Zdá se mi, že se mnoho druháků dokáže opravdu hluboce soustředit a jsou to vyzrálé osobnosti, což mě fascinuje. Během přednášek a seminářů cítím zdravou atmosféru, většina lidí přichází s tím, že se chce něco naučit. To je velmi důležité. I díky tomu si výuku užívám, nemám k ní žádné výtky. Mezi studenty jsem rozpoznal spoustu bystrých hlav, a pokud neusnou na vavřínech, myslím, že to ještě daleko dotáhnou.

  

Při přijímacím řízení jste zaujal příspěvkem o tom, jak Švýcarská národní banka v roce 2015 upustila od vázaného kurzu měny. To vzbudilo na naší univerzitě velkou pozornost a pohovoru se rozhodl zúčastnit dokonce i člen představenstva České národní banky. Můžete nám ve stručnosti přiblížit hlavní ideu a závěry vašeho příspěvku?

Rozhodnutí Švýcarské národní banky ukončit v roce 2015 pevný kurz eura (tzv. Frankenshock, jak tomu přezdívali v médiích) překvapilo většinu ekonomů, ne-li všechny. Se spoluautorem Marcem jsme zkoumali relevanci jednoho klíčového argumentu, jehož prostřednictvím se několik nezávislých pozorovatelů snažilo vysvětlit skutečné důvody tohoto záhadného tahu: a to strach z finančních ztrát. Vytvořili jsme jednoduchý rámec, který vysvětluje, jak strach ze ztrát může zmíněné rozhodnutí centrální banky vysvětlit. Poté jsme provedli numerickou analýzu, abychom zjistili, ŠNB mohla očekávat riziko významných ztrát. Naše výsledky naznačují, že argument „strachu ze ztrát“ byl skutečně hodnověrný: dle ŠNB zjevně existovalo riziko zásadních finančních ztrát, pokud by volný kurz zavedli jen o několik měsíců později. Náš výzkum se věnuje také širším důsledkům uplatňování pevných směnných kurzů a zkoumá, jaké jsou v dnešní době jejich možnosti a limity.

 

Jaké jsou vaše výzkumné plány na dobu, kterou strávíte na IES?

Mám hodně nápadů, které bych chtěl rozvíjet. Se dvěma spoluautory z Francie pracujeme na velmi nadějných tématech, vůbec poprvé se zaměříme sentiment v médiích týkající se měnové politiky a prozkoumáme jeho relevanci. Mám to štěstí, že mám v bankách velmi chytré přátele, a rozhovory s nimi mě přesvědčily o relevantnosti tohoto tématu. Takže se jím hodlám zabývat hlouběji. Také bych se rád dále věnoval otázkám týkajícím se kapitálových toků a devizových intervencí centrální banky. Chystám se spolupracovat s českými kolegy, kteří uplatňují metody výzkumu, s nimiž sice zatím nejsem tolik obeznámen, ale zato můžu nabídnout čerstvý pohled na několik pokrizových témat, takže jsem přesvědčen, že z toho může vzejít plodná spolupráce, což je ostatně účelem mého post-docu.

  

Jste spoluzakladatelem a přispěvatelem francouzského think-tanku Bsi Economics. Na co se v think tanku zaměřujete a jakou nyní hrajete roli v jeho fungování?

BSi Economics je francouzský think-tank, jehož cílem je poskytovat hloubkovou ekonomickou analýzu témat z novinových zpráv. Tvoří ho okolo 40 francouzských ekonomů, odborníků a akademických pracovníků, kteří jsou ve své oblasti uznávanými odborníky. Společně se snažíme zlepšit veřejnou debatu o leckdy složitých ekonomických otázkách.

Analýzy zveřejňujeme každý týden na našich webových stránkách, příležitostně pořádáme konference a sdílíme naše názory s mnoha médii (Le Monde, Les Echos…). Já momentálně převážně recenzuji články určené k publikaci, jež spadají do mé oblasti, píšu vlastní články a účastním se interních debat. Jsem také součástí poradní rady. Oficiálně už nejsem v hlavním řídícím týmu (který potřeboval nové tváře), ale mám s nimi úzké vazby a jsme v pravidelném kontaktu. Podle mě odvádějí skvělou práci.

 

Na vašem webu uvádíte, že byste po dokončení výzkumu v Česku rád zamířil za prací do Latinské Ameriky. Co vás k tomu vede? Souvisí to s výzvami v oblasti měnové politiky, kterým řada z těchto zemí v minulosti čelila?

Jedná se převážně o osobní důvody. Je pro mě důležité mít práci, ve které se mi daří a kde se mohu neustále něco nového učit, ale také mi záleží na tom, abych kolem sebe měl lidi, od nichž se mohu učit, a to nejen z pracovního hlediska. Latinská Amerika mě vždy přitahovala a mám pocit, že tamní kultura mi toho může hodně dát. To jsem zjistil už během svých předchozích pracovních zkušeností.

 

Zaujalo nás, že jste dvanáct let hrával házenou, v roce 2005 jste se dokonce stal vicemistrem „Challenge of France“. Hrajete házenou dodnes a máte v Praze kde trénovat?

Bohužel ne! Po přestěhování do Bruselu jsem házenou pověsil na hřebík. Teď se věnuji spíš squashi a latinskoamerickým tancům, které v Praze celkem vzkvétají a i díky tomu se mi tu líbí.

Autor - Mgr. Ema C. Stašová

Partneři

Deloitte
McKinsey & Company
Moneta Money Bank

Sponzoři

CRIF
ČSOB