Jakub Seidler (září 2014)

Jakub pochází z Bílovce a na IES vystudoval zaměření finance, finanční trh a bankovnictví. V roce 2012 získal na IES prestižní titul PhD. V průběhu studia obdržel řadu studentských ocenění. V posledním ročníku magisterského studia začal pracovat v České národní bance, kde působil nejprve v odboru výzkumu, poté v sekci měnové a statistiky, a následně v odboru finanční stability. Zde byl od roku 2012 jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Jako doktorský student a zaměstnanec ČNB absolvoval řadu výzkumných pobytů a kurzů v zahraničí ohledně ekonometrie, finanční stability a centrálního bankovnictví. Jakub příležitostně přednáší na konferencích nebo publikuje v odborném tisku a ve vědeckých časopisech na téma bankovnictví a finanční stabilita. V polovině letošního roku se rozhodl změnit dlouholeté působiště a získat další zkušenosti v ING Bank ČR, kde teď pracuje na pozici hlavního ekonoma.

   
 

Nejprve jedna otázka k Vašemu medailonku: co to vlastně je makroobezřetnostní politika?

To je dobrá otázka. Jde o překlad macroprudential policy, což je poměrně nový výraz, který začal být více využíván během finanční krize. Tehdy se ukázalo, že dohled nad individuálními institucemi nemusí být dostatečný. I když se instituce jako takové mohou jevit zdravé, ve finančním sektoru jako celku mohou být nahromaděná rizika (například různé vazby mezi bankami nebo příliš vysoký objem poskytnutých úvěrů) a ty se pak mohou nečekaně projevit a přivést finanční sektor nebo i reálný sektor do velkých problémů. Makroobezřetnostní politika by tak měla doplňovat současný dohled o pohled na sektor jako celek a měla by zabránit tomu, aby v něm vznikala systémová rizika. Tento typ politiky je zajímavý i v tom, že má poměrně široký záběr; kombinuje problematiku reálné ekonomiky, finančních trhů, úvěrových institucí a jejich regulace a případných opatření, jak rizika omezit.

Využil jste znalosti nabyté ve škole v praxi? Nebo byla škola pouze základ, na kterém se teprve začalo stavět?

Práce v ČNB je určitě specifická v tom, že znalosti z IES se z mého pohledu zřejmě využívají více než v jiných oborech. Samozřejmě se v ČNB naučíte daleko detailněji, jak fungují některé ekonomické souvislosti a jak se dělá policy, ale základy z IES jsou v tomto velmi dobré. Mnohokrát jsem si vlastně říkal, proč jsme se zrovna tohle na IES nenaučil trochu podrobněji a musel jsem si pak některé věci dostudovávat.

V České národní bance jste působil několik let. Jaké jsou možnosti pro natolik specializovaného člověka jako jste Vy, co se týče uplatnění na trhu práce?

ČNB není v ČR pouze měnová autorita, tj. instituce rozhodující o měnové politice, ale i dohledová a nově i makroobezřetnostní. Je tam tedy poměrně hodně široká oblast, ve které se zaměstnanci dále specializují, nejen v oblasti makroekonomie, ale i regulatorních pravidel, účetnictví a práva. Další uplatnění po odchodu z ČNB do velké míry závisí na tom, co člověk přesně dělal. V mém případě byl přechod do soukromého sektoru relativně přirozený v tom, že jsem nastoupil do části banky označované jako „research“ – to bývají v bankách oddělení, která sledují vývoj ekonomiky a finančního sektoru, a totéž jsem víceméně dělal i v ČNB. První známku toho, o jak úspěšný přechod šlo, uvidím na konci své zkušební doby.

Ačkoliv jste v ING teprve krátce, můžete srovnat práci v bance, která vykonává dohled, a práci v bance, která je pod dohledem? Je vůbec možné srovnávat?

V mém případě je to srovnání asi méně komplikované, jelikož agendy jsou do jisté míry podobné. V ČNB jsem více řešil z agregátního pohledu finanční sektor v návaznosti na vývoj makroekonomického prostředí. V ING je zaměření více na makroekonomiku, zejména na komentáře aktuálních dat přicházejících z ekonomiky. Nicméně co se stylu práce týče, je to srovnatelné, jedná se zejména o analytickou práci s daty a psaní textů.

Jak relaxujete? Máte nějaký speciální recept jak „vypnout“? Ve Vašem CV je toho tolik, že se může zdát, že pracujete pořád…

Chvíli jsem měl s odpočinkem v Praze skutečně problém, protože jsem měl Prahu spojenou se studiem, a tak jsem ji vždy chápal jako místo na práci, a vypnout se mi dařilo daleko lépe doma. Teď už jsem asi více doma v Praze a s tím se ten pocit trochu mění. Relaxuju tak tradičně sportem, blízko mám zejména k pálkovým sportům. Své vysoké dětské ambice ve stolním tenisu – které jsme měli v rodině poté, co se stal strejda v sedmdesátých letech mistr Evropy ve čtyřhře – jsem sice příliš daleko nedotáhl, ale pořád si ho rád ve volném čase zahraju.


Odkaz na ocenění: http://ies.fsv.cuni.cz/cs/node/23
Odkaz na publikace: http://ideas.repec.org/f/pse203.html

 

 

 

Partneři

ČSOB
Deloitte
McKinsey & Company

Sponzoři

CRIF
EY