Pavel Mužíček (červenec 2014)

Rodák z Jablonce nad Nisou pochází z „triatlonové rodiny“ a už od malička se intenzivně věnoval sportu. Nyní pravidelně závodí v různých více sekvenčních závodech a dokonce za sebou má i jednoho Ironmana (3,8 km plavání, 180 km na kole a maratón běh). Kromě sportu se po gymnáziu zaměřil na studium ekonomie, což úspěšně dovršil magisterským titulem v oboru Finance, finanční trhy a bankovnictví na IES v roce 2010. Od roku 2008 přitom pracuje v Unicredit Bank jako analytik, ale má za sebou praxi také jako sportovní webový redaktor nebo trenér plavání a triatlonu. Ve volném čase relaxuje pohybem, aby si následně mohl do sytosti užít dobré jídlo a odpočívat s čistou hlavou. Rád hledá nové výzvy a pozitivně ovlivňuje lidi kolem sebe.

   
 

Proč jste si vybral právě studium ekonomie?

Vždy mě bavila čísla, ale MatFyz jsem po konzultaci s bratrem (FEL ČVUT) zavrhl velice rychle. FTVS mi zase zakázali rodiče, jelikož ji oba vystudovali a věděli, že kariéra učitele není v Čechách to pravé ořechové. Ekonomie z tohoto pohledu nabízí nejvíce možností uplatnění. Měl jsem podanou přihlášku ještě na Geografii a kartografii, VŠE a libereckou ekonomku. Přírodověda mě ale neoslovila, Liberec byl jen pojistka, takže jsem se rozhodoval mezi VŠE a IES. Tehdy mě přesvědčil absolvent Lukáš Egrt, který mi poukázal na hlavní výhody IES oproti VŠE – individuální přístup, téměř 100 % výjezd do zahraničí, magisterské studium v angličtině a zejména potom matematikou tažená většina předmětů – tj. žádné biflování nazpaměť jako dějepis a literatura, ale ve většině případech logicky odvoditelné věci. Zpětně jsem za své rozhodnutí velmi rád, nejvíce oceňuji to, že jsem měl možnost studium ovlivňovat, věcně diskutovat s vyučujícími…jinými slovy, nebyl jsem jedním z mnoha, ale jedním z hrstky.

Jak se doplňuje kariéra v bance s náročnými triatlonovými tréninky?

Je to jako se vším. Život je otázkou priorit. Působím v divizi řízení rizik, kdy moje pracovní docházka není přímo řízena zákazníkem, a zároveň mám kvalitního manažera, který klade důraz na správný poměr pracovního a osobního života – pokud je práce hotová, můžu se více věnovat osobním aktivitám. Jinak mi přijdou sport a práce v kanceláři jako výborný doplněk. Přes zimu bývám v práci déle, v létě pak můžu odejít na cyklistický trénink dříve. Každopádně i tady platí, že když se chce, tak jde všechno.

Co Vás na práci v bance (oproti práci v oblasti sportu, které jste se také věnoval) nejvíc baví?

Mám rád čísla a analýzy, ale zároveň rád komunikuji s lidmi. Mám zde velký prostor pro vytváření nových automatických procesů a jejich následnou aplikaci. Mám tedy pocit, že moje práce má smysl. Samozřejmě si uvědomuji, že moje práce je na úrovni virtuálního světa a že tedy nevytvářím hmatatelný produkt. Ekonomicky řečeno, má práce je „neviditelnou rukou trhu“ transformována v růst ekonomiky, a z toho plynoucích dalších pozitivních implikací. Spousta lidí kolem mě na banky neustále nadává, čemuž se v podstatě vzhledem k negativním reklamám o poplatcích nedivím, ale neustále jim tvrdím: „Když se ti něco nelíbí, konej a změň to, nářkem svět nezměníš.“

Co Vás v nejbližší době čeká, na jaký závod se chystáte?

Letošní léto mám rozplánované až do půlky září. Začal jsem na Slovensku extrémním půl Ironmanem (1,9-90-21) s celkovým převýšením 2600m. Na přelomu července a srpna se pak zúčastním týmového cyklistického ultra závodu kolem Československa (2200km v 8 lidech, z toho jeden hendikepovaný, vždy jede jen jeden, www.111hodin.cz). Srpen bude volnější, plánuji nějaké 2-3 závody a hlavně dovolenou s manželkou v Alpách. V práci je léto vzhledem k dovoleným vždy takové volnější, takže se nyní mohu více soustředit na mimopracovní aktivity. V půlce září pak uspořádám kamarádský vytrvalostní triatlon s názvem Kokodský Kvadráč (plavání na Mácháči, silniční kolo na Ještěd, MTB na Ralsko a běh kolem jezera na Bezděz).

Jaký je Váš nejvyšší sportovní cíl – sen? Čeho byste chtěl dosáhnout? Případně je i nějaký nesportovní sen, který máte a chcete se o něj podělit?

Pro každého triatlonistu je skrytým cílem Havajský Ironman, kde to na začátku 80. let všechno začalo. Já se myšlence na něj vždy vyhýbal, protože tam panují pro mě nejhorší možné podmínky, ale i tak bych se tam rád jednou podíval. Vždy tvrdím, že mým největším snem je užívat si sportování a závodění celý život, až do pozdního důchodového věku. Zatím si ten sen plním každý den. Držím se hesla „sama cesta je cíl“.

 

 

 

 

Partneři

ČSOB
Deloitte
McKinsey & Company

Sponzoři

CRIF