Katarína Marková (únor 2016)

Katarína Marková pochází ze slovenské Bratislavy a studium na IES ukončila v roce 2009. Během magisterského studia absolvovala studijní pobyt na univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem. Svou pracovní kariéru zahájila nejprve jako analytička ve společnosti EEIP, poté pracovala ve společnosti Bancroft Private Equity na pozici investiční analytičky. Během této praxe také strávila nějaký čas ve Vídni. V roce 2012 nastoupila do společnosti ČEZ do divize Strategie a Development. Na začátku roku 2014 Katarína odcestovala do Izraele, kde začala studovat MBA na univerzitě v Tel Avivu. Během studia absolvovala stáž v technologickém inkubátoru Incentive a v současné době, po ukončení studia, působí rovněž v Izraeli ve společnosti KPMG jako Senior Associate pro fúze a akvizice, kde pomáhá mladým izraelským společnostem získávat kapitál od zahraničních investorů. (V srpnu 2016 Katarína začala pracovat ve společnosti MyHeritage jako BUsiness Development Manager). Jako dobrovolnice také pracuje v Nadaci pro oběti holocaustu v Izraeli. Ve volném čase Katarína ráda cestuje, cvičí jógu a studuje hebrejštinu.

 

Nyní pracujete ve společnosti, která pomáhá mladým izraelským firmám expandovat do zahraničí a to nejen cestou fúzí a akvizic, ale i získavaním kapitálu přímo od mezinárodních investorů. Čím bylo pro tuto praxi přínosné studium na IES?

Studium na IES jsem ukončila zhruba před šesti lety a za tu dobu jsem získala poměrně dost zkušeností, takže to spojení není tak přímé. Na studium na IES se vždycky dívám jako na takovou tu první výzvu v dospělosti. Naučila jsem se tam myslet strukturovaně a současně se nevzdávat, když přijdou komplikace. V prostředí, ve kterém nyní pracuji, rozhodně potřebuji obojí. Jsem opravdu pyšná na analytické základy, které jsem díky IES získala. Protože s tím jak víc cestuji a poznávám, zjišťuji, že to není samozřejmostí všude.

V Izraeli jste studovala Sofaer International MBA na univerzitě v Tel Avivu, proč jste si vybrala právě tuto školu?

S myšlenkou strávit pracovně nějaký čas v Izraeli jsem si pohrávala celkem dlouho. Byla jsem fascinována tamní podnikatelskou kulturou a postojem izraelských podnikatelů, pro které „ne“ neznamená odpověď. Cítila jsem, že já, která jsem vždy pracovala jako analytička, bych se z toho mohla hodně naučit. Studium na Sofaer je zaměřené na podnikání a inovace a mně se tak dostaly do ruky zcela nové nástroje, které mi do té doby chyběly. Studium bylo hodně prakticky orientované a potkala jsem řadu lidí z businessu, kteří doslova „vydupali své firmy ze země“ a měli mi toho spoustu co říci ohledně rozvoje podnikání a o rizikách s tím souvisejícími. V Evropě často pohlížíme na krach nějakého podnikání jako na tragédii a tak se podnikatelé často mění na jakési risk managery, kteří se bojí zkoušet nové cesty. Tady vidím, že selhání v podnikání není nutně špatná věc, jestliže se z toho poučíte.

Máte zkušenosti s prací v různých zemích, v Česku, Rakousku nebo v Izraeli. Jak byste zhodnotila pracovní prostředí. Liší se nějak výrazněji v jednotlivých zemích, nebo je v zásadě stejné a spíše závisí na samotné firmě?

Pracovní prostředí v Izraeli se liší od tradičního pracovního prostředí v Evropě a to hlavně kvůli tomu, že i lidé a kultura jsou výrazně jiné. V menších zemích, jako je Česká republika nebo Rakousko, kde se všichni znají, když chcete uspět, musíte pracovat na 100 %, ale stejně tak musíte mít i okruh lidí, kteří vás podpoří a doporučí. V Izraeli ani tohle nemusí stačit. Zde musíte mít ještě velmi ostré lokty a jakousi „imunitu“ k tomu, abyste si kritiku nebrali příliš osobně. Prostě musíte „být splachovací“. Zpětnou vazbu dostáváte mnohem častěji a mnohem otevřeněji než v Evropě , ale není to proto, aby vás někdo shazoval. Jedná spíš o druh brainstormingu, aby se všichni z chyby poučili rychleji a okamžitě se zas posunuli dál. Ten, kdo je zvyklý na evropské konvence, tak obvykle potřebuje nějaký čas na adaptaci, než se tomuto přizpůsobí.

V současné době žijete v Izraeli, jak se Vám zde podařilo začlenit do společnosti? Žijete spíše ve společnosti cizinců, nebo naopak?

Často jsem tuto zemi navštěvovala ještě předtím, a proto jsem věděla, kam se stěhuji. Také jsem tu měla pár známých. Přesto ti nejbližší přátelé, které tu v tuto chvíli mám, jsou z MBA programu, který jsem absolvovala. Když jsem studovala, trávila jsem hodně času s lidmi ze zahraničí, zejména s Američany. Nyní v „pracovním období mého života“ jsem obklopená především Izraelci. Jsou to velmi srdeční a otevření lidé, a ačkoliv cizinci jsou často zaskočeni jejich upřímností, brzy se s nimi cítíte jako doma.

Jak byste obecně zhodnotila život v Izraeli? Izrael má kvůli stálé hrozbě terorismu řadu opatření, aby se zamezilo potencionálním útokům. Vnímáte toto nějak, omezuje Vás to?

Bezpečnostní opatření jsou očividně na vyšší úrovni než v Evropě, ale na to si zvyknete rychle a váš každodenní život to nijak zásadně neovlivňuje. Lidé jsou velmi ochotní a odhodlaní v přípdě nouze zasáhnout. Dává vám to pocit, že jste spíše členem jakési komunity než členem anonymní společnosti. Rozhodně to spíš lidi stmeluje.

Máte nějaké oblíbené, typicky izraelské jídlo?

Hádám, že bych měla říct humus :-).

 

 

 

 

 

 

 

Partneři

ČSOB
Deloitte
McKinsey & Company

Sponzoři

CRIF