Pavel Streblov (březen 2016)

Pavel Streblov pochází z Mariánských lázní a studium na IES ukončil v roce 2005. Od roku 2012 pracuje v developerské části společnosti Penta Investments na pozici Senior Business Development Managera. Tady je zodpovědný za rozvoj některých velkých pražských lokalit jako je revitalizace bývalého území továrny Waltrovka, projekt „Business Central District“ v okolí Masarykova nádraží a rovněž řeší expanzi realitní divize Penty v Polsku. Předtím pracoval jako externí poradce při revitalizaci bankovních developerských portfolií a jako investiční manažer ve společnosti Discovery Group Fund 3C L.P. se zodpovědností za analýzu a akvizici realitních projektů. Už při bakalářském studiu pracoval s některými kolegy z IES v komerčním think-tanku e-Merit na případové studii Vzestup a pád IPB. Získaný vhled do bankovnictví posléze zúročil během dvouletého angažmá v pozici poradce na Ministerstvu financí a v navazující stáži v londýnské kanceláři JPMorgan. Po absolvování IES a výměnách na University of Limerick v Irsku a Georgetown University ve Washingtonu Pavel vystudoval London School of Economics and Political Science obor Evropská politická ekonomie a v roce 2006 zde získal druhý magisterský titul. V roce 2014 ještě získal třetí magisterský titul v oblasti Real Estate na univerzitě v Readingu. Ve volném čase Pavel hlavně sportuje, věnuje se lyžování, basketbalu, plachtění a windsurfingu.

 

Po IES jste vystudoval ještě dva magisterské programy ve Velké Británii. Co nejdůležitějšího jste si pro následné studium v cizině odnesl z IES?

IES je určitě skvělým základem pro studium v zahraničí. A to platí nejen díky hard skills jako jsou matematika či ekonomie, tak i díky soft skills získané úzkou komunikací s profesorským sborem nebo možností samostatně si plánovat vlastní studium a zaměření. Na druhou stranu mě jak na London School of Economics, tak i posléze na Univerzitě v Readingu, překvapil silný tah na branku studentů a efektivita studia. Z IES jsem byl trošku více zvyklý na snahu chápat širší souvislosti a řekněme více akademický přístup. Třeba už od bakaláře jsme s profesory Koubou a Mejstříkem řešili různé case studies z transformace podniků atd. V Anglii je taková spolupráce představitelná nejdříve v doktorském programu, bakalář i magistr jsou tu brány čistě jako příprava na budoucí povolání.

Na univerzitě v Readingu jste se věnoval oblasti Real Estate, touto oblastí se zabýváte velkou část své kariéry. Připravilo Vás studium na reálné situace v práci, nebo Vám spíš poskytlo teoretický základ, na kterém jste stavěl?

Studium na University of Reading pro mě bylo spíš doplnění teoretických znalostí k praxi. V době zahájení dálkového studia v Readingu jsem již několik let v oblasti realit pracoval, takže jsem měl spíše ambici si v tomto oboru doplnit formou dálkového studia nějaký obecnější přehled. Na obor realit se v Evropě příliš kurzu nespecializuje, univerzita v Readingu je evropskou špičkou, takže volba logicky padla na ni. A přestože bylo studium dálkové, musím přiznat, že zde byly velmi striktní požadavky - objemově značně rozsáhlé domácí práce a závěrečná diplomová práce s důrazem na získávání a zpracování primárních dat. Abychom to studentům z IES ulehčili, dali jsme v roce 2010 dohromady s mým bývalým spolužákem z IES a rovněž absolventem University of Reading Tomášem Jandíkem kurz Real Estate Investments, kde shrnujeme základní poznatky o oceňování a investicích do nemovitostí.

V minulosti jste získával pracovní zkušenosti ve velkých bankách, investičních společnostech ale i na ministerstvu. Která z těchto zkušeností Vás nejvíce ovlivnila a jak?

Každá zkušenost pro mě byla velmi zajímavá a z většiny z nich dodnes v různých situacích čerpám. Navíc přechod mezi soukromou a státní sférou není vždy tak zásadní jak se může zdát. Byrokracie – ať už státní či korporátní - mají mnoho podobného. Je zajímavé sledovat rozhodovací proces v rámci různých institucí a efektivitu tohoto procesu. A pokusit se zjistit, jak v daném rámci dosáhnout nějaké změny či pokroku.

Pro mě osobně byla velkou výzvou práce na ministerstvu financí, kde jsem měl na starosti vyjednávání s Evropskou komisí ohledně veřejných podpor – primárně se jednalo o obhájení způsobu restrukturalizace českého bankovního sektoru v devadesátých letech. To zahrnovalo jak samotné vyjednávání s Evropskou komisí, tak paralelně i některé úpravy balíčků pomoci českým bankám za účasti samotných bank, ČNB a Úřadu pro hospodářskou soutěž. Těch zapojených subjektů tam bylo opravdu hodně, navíc vše v časovém presu před vstupem České republiky do EU. Snaha sladit pozici mnoha různých subjektů a najít vyhovující řešení se velmi podobá i mé současné práci. U větších developerských celků to zdaleka není jen o financích, ale rovněž o komunikaci s veřejností a politiky, architektuře, dlouhodobé udržitelnosti atd.

V Pentě jste zodpovědný za některé její hlavní developerské projekty v Praze. Musíte mít velmi nabitý pracovní program. Jaký je Váš běžný den v práci? Dokážete si najít čas na odpočinek, rodinu, koníčky?

Možná to bude znít jako klišé, ale práce, kterou dělám, je pro mě zároveň i velkým koníčkem. Mám to štěstí, že dělám na některých velkých zajímavých územích, jako je revitalizace bývalé továrny Walter na Praze 5 nebo na plánované výstavbě v okolí Masarykova nádraží v centru Prahy. A přestože nejsem původem z Prahy, postupně se ze mě asi stává pražský patriot. Jednotlivými projekty totiž opravdu žiji. Ono by to asi ani jinak nefungovalo, u takovýchto území je to často běh na velmi dlouhou trať a těch komplikací, které člověka mohou odradit či demotivovat, bývá po cestě poměrně hodně.

Má práce je primárně o koordinaci jednotlivých projektových týmů a komunikaci s vnějším světem, tudíž mám do určité míry volnost jak si svůj denní režim rozvrhu. Můj program bývá poměrně pestrý, člověk za den řeší řadu témat z různých oborů – od technologie budov, urbanismu území, bankovního financování po akvizice nových projektů. Tím, že i svoji práci beru spíš jako běh na delší trať, snažím se také o balanc pracovního a soukromého života. Ale samozřejmě delším večerům v práci či služebním cestám se člověk úplně nevyhne a ty s mým programem dokáží dost zahýbat.

Zmínil jste, že mezi Vaše koníčky patří plachtění a windsurfing. Jak jste se k tomu dostal? Plachtění není úplně masový koníček v České republice. Jaká je Vaše oblíbená lokalita v Česku, kde lze tyto sporty provozovat?

Vždycky jsem měl rád moře, ale příliš mě nebaví jen tak u něj ležet. Výsledkem je, že se zajímám o všechny možné mořské a přímořské aktivity – beach volleyballem počínaje a plachtěním či wind/kite-surfingem konče. Na poslední dovolené jsem si konečně udělal i potápěčský průkaz, takže můžu konečně doplnit i podmořské aktivity… V Česku těch lokalit na vodní sporty tolik nevyužívám, kromě Novomlýnských nádrží na Moravě pak spíš raději vyjedu na trénink na wakeboardu na Zlatých pískách u Bratislavy, kde je ohromnou výhodou i skvělý bar hned u začátku wakeboard vleku :-)

 

 

 

 

 

Partneři

ČSOB
Deloitte
McKinsey & Company

Sponzoři

CRIF