Jan Kraváček (červen 2019)


 

Jan Kraváček pochází z Prahy a studium na IES ukončil v roce 2018. Semestr strávil díky programu Erasmus+ na mannheimské univerzitě (Universität Mannheim). Po bakalářském studiu na IES se rozhodl pokračovat studiem financí na London School of Economics and Political Science. Během studia na LSE absolvoval v Londýně stáž v investičním butiku zaměřeném na Fintech. Po absolvování jednoletého magisterského studia ho nyní čeká letní stáž v investičním bankovnictví v HSBC a poté nastupuje jako Associate do pražské kanceláře BCG. Už při studiu IES Honza sbíral zkušenosti i mimo školu a to hlavně dobrovolnými aktivitami v rámci AISEC nebo 180 Degrees Consulting. Ve svém volném čase rád cestuje, hraje fotbal a v neposlední řadě se zajímá o společenské dění.

 

 

Honzo, jak hodnotíte IES jako poměrně čerstvý absolvent, co byste vylepšil, co Vám chybělo pro další studium a co byste naopak vyzdvihnul?

Dá se říci, že studium na IESu velice ovlivnilo způsob mého uvažování o problémech. V rámci kurzů matematiky Michala Johanise jsem se naučil být „intelektuálně trpělivý“ a problém si rozložit do více kousků, což mi umožnilo se často dobrat smysluplných výsledků. Celkově bych řekl, že kurzy matematiky mě intelektuálně posunuly zdaleka nejvíce a ač to může znít překvapivě, tak například na LSE by se těžko hledal podobně časově a intelektuálně náročný kurz. Také jsem si toho docela dost odnesl z kurzu ekonometrie přednášené Ladislavem Krištoufkem – poznatky z tohoto kurzu jsou naprosto zásadní v rámci jakéhokoliv magisterského studia ekonomie a financí. Můj zájem o finance, více probudil skvělý Jiří Novák a jeho interaktivní kurz “Financial Accounting“. Rozhodně bych ale nechtěl zapomenout na další skvělé lidi, spolužáky i učitele, s kterými jsem na IESu přišel do kontaktu.

Celkově bych řekl, že IES poskytuje velice dobrý kvantitativní základ, z kterého je možné se odpíchnout více směry – ať už ke kariéře v poradenství, bankovnictví, či výzkumu. Věc, která naopak na IES trochu chybí, je větší počet kurzů s týmovou prací. Myslím si, že naučit se pracovat s lidmi je zásadní, a na IESu bohužel není závěrečná známka tolik závislá na týmových projektech. Rovněž by mohl být kladen větší důraz na rozvoj prezentačních dovedností, jelikož ty jsou v pohovorech většinou klíčové.

Nyní jste absolvoval magisterské studium na LSE. V čem je to studium jiné oproti Česku?

Zkušenost s LSE byla něco úplně jiného než IES. To je už jasné ze struktury jednoletého programu, kde hlavní cíl je získat vysněnou práci. Máte zde hodně hodin věnovaných CV, případovým studiím nebo třeba pohovorům na nečisto. Toto je pravda zejména během zimního semestru, protože po Vánocích už většina lidí najde nějakou práci a poté je zaměření programu spíše akademičtějšího rázu. I v letním semestru je studium časově méně náročné než IES. To umožňuje věnovat čas i jiným aktivitám, jakými jsou třeba studentské spolky. Na LSE jich je vice než 100, najdete zde všechno možné, od spolku zabývající se degustací vín po spolek věnující se blockchainu.

Co se týče výuky samotné, v zimním semestru absolvuje každý dva povinné kurzy a pak se student může rozhodnout specializovat se buď na korporátní finance (více kvalitativní) nebo na oceňování aktiv (více kvantitativní). Celkově kurzy vyžadovaly mnohem více týmové práce a prezentací než na IES. Bylo opravdu obohacující pracovat v týmu s íránským, německým a indickým prvkem najednou – což je podle mého názoru také hlavním přínos Londýna a LSE. Profesoři na LSE jsou také světovými špičkami ve svém oboru, což ale nutně neimplikuje, že kvalita jejich kurzů je vždy lepší. Mimořádně vysoký standard měli profesoři Dirk Jenter a Daniel Ferreira (viz jejich přednášky na Youtube), kteří se specializují na korporátní finance.

Jak hodnotíte rok na LSE, co Vás zde nejvíc bavilo?

Celkově LSE splnilo mé očekávání. Měl jsem to štěstí, že jsem potkal úžasně chytré lidi s různým backgroundem – matematiky, strojaře, nebo ty, co se předtím zabývali uměním. S nimi jsem navázal pěkné vztahy. To je pro mě asi nejdůležitější zkušenost za ten rok v Londýně.

Co se týče akademické části, vážně jsem si užil některé kurzy zaměřené na korporátní finance, které nejenže byly vedené špičkovými pedagogy z celého světa, ale hlavně fantastickými a nadšenými osobnostmi. Kurzy nebyly vedené jako standardní přednášky, ale byly spíše diskuzí mezi profesory a studenty – ve stylu podobném jako aplikuje Jiří Novák na IES.

Zajímá Vás fintech, jak jste se posunul v této oblasti za poslední rok, od ukončení studia na IES? Pomohlo Vám dostat se víc do „centra dění v této oblasti“, když jste žil v Anglii?

Začal jsem se zajímat o Fintech ještě když jsem začal studovat na IES. Předtím, než jsem se přestěhoval do Londýna, jsem měl úžasnou příležitost pracovat v Rockaway Blockchain specializující se na investice do krypto-prostoru. V Londýně jsem začal posléze pracovat ve společnosti Zelig Associates, což je butik radící podnikatelům ve Fintech sféře jak zvedat kapitál a popřípadě se prodat (sell-side advisory). Dělal jsem zde výzkum zejména v oblastech Banking as a Service (BaaS) a neobank. Přišlo mi neuvěřitelné, kolik Fintech startupů, hlavně v Londýně, již poznalo světlo světa a vůbec celé dění ve Fintech oblasti mi přišlo vzrušující. Na LSE jsem se také stal členem Blockchain Society a měl jsem možnost poznat některé vůdčí osobnosti této oblasti v rámci našich akcí.

Teď Vás čekají pracovní stáže, jak probíhaly nábory, jaká je na zahraničním pracovním trhu jiná situace v případě stáží?

Obecně lze říci, že absolventi financí na LSE se hlasí výlučně do dvou oblastí – investičního bankovnictví a management consultingu. Je velmi těžké se vůbec dostat na pohovor do top firem v rámci těchto oblastí (je potřeba zaujmout životopisem a projít testy). V rámci pohovorů pak rozhoduje obecná připravenost, míra znalosti technikálií (připadových studií) a do jisté míry i sympatie. Příjimací řízení v Londýně probíhá velmi brzo (často už v Srpnu rok předem), v Německu většinou do jara a v Praze je situace flexibilnější. Rovněž je potřeba říci, že v Londýně často cesta do vysněných firem vede takřka výlučně přes standardizované letní stáže. Naopak v kontinentální Evropě jsou častější stáže mimo léto a je obvyklé se do firem hlásit přímo na full-time.

Toto téma je opravdu široké a pokusili jsme se ho s Kubou Čermákem a Evženem Harantem shrnout do prezentace, kterou vám případně rádi zašleme.

Co Váš volný čas? Na co se nejvíc těšíte během léta?

Zkoušky na LSE mi skončily už na začátku června a tak jsem ted 2 týdny využil na cestování pro severní Africe a Blízkém východě. Ve zbytku prázdnin chci hodně číst (žádné učebnice) a cestovat po střední Evropě ještě než mi začne letní stáž.

Závěrem bych chtěl dodat, že pokud by kohokoliv zajímalo více například LSE nebo kariérní možnosti po něm, ať se na mě kdykoliv obrátí.

 

Partneři

Deloitte
McKinsey & Company
Moneta Money Bank

Sponzoři

CRIF
ČSOB