Detail publikace

Otázky jmenování členů Bankovní rady

Autor: doc. Ing. Ondřej Schneider MPhil., Ph.D., Martin Cihak, Jan Frait, Jiri Jonas, Voktor Kotlan, Martin Kupka, Ivo Nejdl, Pavel Sobisek, Petr Zahradnik
Typ: Ostatní
Rok: 1999
Číslo:
ISSN / ISBN:
Publikováno v: Hospodarske noviny
Místo vydání: Praha
Klíčová slova:
JEL kódy:
Citace:
Abstrakt: V tomto článku prezentujeme naše názory na některé problémy spojené se způsobem jmenování členů bankovní rady. Bankovní rada ČNB je velmi důležitá instituce, která ovlivňuje podstatným způsobem chod ekonomiky, a diskusi způsobu jmenování členů bankovní rady je proto nutné věnovat odpovídající pozornost. Podle našeho názoru by bylo vhodné dosavadní, navýsost politickou debatu rozšířit o pohled z odborných kruhů, který dále nabízíme.
Na otázku, jaký je optimální způsob jmenování členů bankovní rady nedává ani ekonomická teorie, ani praxe jednotlivých zemí jednoznačnou odpověď. Co však teorie i praxe ukazují je skutečnost, že nezávislá centrální banka, s bankovní radou, která je schopná odolávat politickým tlakům, je nejlepším uspořádáním měnové politiky. Způsob jmenování členů bankovní rady by proto měl tento princip nezávislosti podporovat.
Mezi jednotlivými zeměmi existují značné rozdíly pokud jde o způsob jmenování členů bankovní rady, které odrážejí mimo jiné historické a politické faktory dané země. Pro ilustraci: ve Spojených státech jmenuje sedm členů Rady guvernérů prezident (jako představitel výkonné moci), a nominaci musí potvrdit Senát. V Maďarsku jmenuje prezidenta centrální banky a členy bankovní rady prezident republiky na návrh předsedy vlády. Členové Výkonné rady Evropské centrální banky (Executive Board), jsou jmenováni “z řad uznávaných odborníků v oblasti měnové politiky nebo bankovnictví na základě společné dohody vlád členských zemí Evropské měnové unie, zastoupených předsedy vlád či hlavami států, a na základě konzultace s Evropským parlamentem."
Navzdory různým specifikům jmenovacího procesu platí v naprosté většině zemí, že jmenování a potvrzení či schválení nominace členů bankovní rady a guvernéra jsou rozděleny mezi více ústavních institucí. Současný systém jmenování v ČR je v tomto směru výjimečný: členy bankovní rady u nás jmenuje prezident a nepotřebuje k tomu doporučení ani schválení nikoho jiného. Tato skutečnost, spolu s nespokojeností se způsobem provádění měnové politiky, vedla k iniciativě některých poslanců parlamentu změnit výrazně systém jmenování členů bankovní rady. Poslanci navrhují, aby vláda, senát a parlament každý nominoval tři kandidáty do bankovní rady, kterou by pak prezident jmenoval. Tento návrh má však několik slabin.
Za prvé, počet členů bankovní rady by se zvýšil na devět, což je příliš vysoký počet, ve světě neobvyklý. Poslanecký návrh také žádným způsobem neřeší, jak bychom přešli z dnešní situace (sedm členů bankovní rady, čtyři z nich s mandátem do roku 2005) na nový model s devíti členy bankovní rady. Pokud by návrh respektoval dnešní mandáty, bylo by třeba jmenovat dva další členy bankovní rady. Kdo by je jmenoval - vláda, Poslanecká sněmovna nebo Senát?
Za druhé, proces jmenování by se stal výrazně politický - vítězná politická strana nebo koalice by měla možnost jmenovat dvě třetiny členů bankovní rady. To nemusí být problém v zemi, kde má již centrální banka značnou kredibilitu, a kde participace politických stran při nominaci členů bankovní rady nebude interpretována jako snaha ovlivnit rozhodování o měnové politice nežádoucím směrem. Česká národní banka má však stále poměrně krátkou historii fungování, a lze argumentovat, že je pro ní přiměřená vyšší míra formální nezávislosti, než je tomu v případě centrálních bank vyspělých zemí, které si již vybudovaly dostatečnou kredibilitu pokud jde o nezávislost při rozhodování o měnové politice.
Shora uvedené výhrady se mohou zdát příliš abstraktní. Nicméně, nedokonale promyšlený zásah do fungování a věrohodnosti centrální banky by mohl mít velmi konkrétní negativní účinky. Již dnes například zahraniční investoři sledují pozorně probíhající diskuse o způsobu jmenování členů bankovní rady, a lze předpokládat, že by reagovali citlivě na kroky, které by mohli chápat jako omezení nezávislosti centrální banky. Nejde jen o to, že se objeví negativní ohlasy v mezinárodním tisku a analýzách. Riziko spočívá především v tom, že by zahraniční investoři požadovali vyšší prémii za riziko investování do českých cenných papírů, a pro soukromé subjekty i pro stát by se tudíž zdražily finanční zdroje.
Výše uvedená upozornění neznamenají, že současný systém jmenování členů bankovní rady nepotřebuje určitou modifikaci. Podle našeho názoru by se však zásahy měly zaměřit na slabiny dnešního modelu a ne na vytváření modelu zcela nového. Nejvhodnější se jeví úprava, kdy by prezidentskou nominaci nových členů bankovní rady schvaloval Senát. Odmítnutí kandidáta Senátem by bylo možné, pokud by kandidát nesplňoval vymezené kvalifikační předpoklady. Senát není díky způsobu volby a délky mandátu senátorů natolik politicky vyhraněná instituce jako vláda nebo parlament, a riziko, že se jmenování členů Bankovní rady stane politickou záležitostí tak bude omezeno. Zároveň však bude vytvořen systém určité kontroly procesu jmenování, aby nezůstalo v rukou jediné osoby. Nedomníváme se, že tento krok by byl v zahraničí chápán jako snaha o nežádoucí omezení nezávislosti centrální banky. Potvrzení kandidátů bankovní rady by však zároveň dodalo této funkci politické legitimity, kterou si zaslouží.

Martin Čihák, Jan Frait, Jiří Jonáš, Viktor Kotlán, Martin Kupka, Ivo Nejdl, Ondřej Schneider, Pavel Sobíšek, Petr Zahradník
Prosinec 2019
poútstčtsone
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Partneři

Deloitte
McKinsey & Company
Moneta Money Bank

Sponzoři

CRIF
ČSOB