Detail publikace

Zásady společné obchodní politky a důsledky jejich přijetí pro českou ekonomiku

Autor: † prof. Ing. Luděk Urban CSc., Jean Monnet Professor,
Typ: IES Working Papers
Rok: 2001
Číslo: 8
ISSN / ISBN:
Publikováno v: IES WP 2001/8
Místo vydání: Prague
Klíčová slova:
JEL kódy:
Citace:
Abstrakt: Jsou oblasti legislativy Unie, jímž se musí kandidátská země přizpůsobit před vstupem do Evropské unie. Naproti tomu existují prvky v této legislativě, které může kandidátská země převzít až po vstupu. K těmto prvkům patří celý soubor společných politik- jednou z nich je i společná obchodní politika (SOP). V této souvislosti vzniká řada otázek. Jde např. o to, jaké zásady tvořící SOP bude muset ČR převzít a jak je v současnosti na jejich převzetí připravena. Jaké důsledky pro český
zahraniční obchod, případně ekonomický vývoj země, bude mít zapojení do SOP? Bude toto zapojení znamenat pro českou ekonomiku vážnější ekonomický otřes?
Na tyto otázky odpovídá následující studie rozdělená do několika kapitol:
Obchodní vztahy mezi ČR a zeměmi Unie po roce 1989 a dosažený stupeň obchodní integrace, Společná obchodní politika a její zásady,
Jak se připravuje Česká republika na zapojení do společné obchodní politiky, Co zbývá učinit, aby ČR byla plně připravena na zapojení do SOP.
Stupeň obchodní integrace české ekonomiky se zeměmi EU je poměrně vysoký, měřeno podílem českého obchodu s touto skupinou zemí, dokonce vyšší než mají některé členské země EU. Ze strany EU neexistují pro české vývozy žádná cla už od ledna 1997 a
česká strana odstranila poslední zbytek cel vůči EU k 1.1. 2001. Je to výsledek toho, že mezi oběma stranami bylo vytvořeno pásmo volného obchodu a liberalizace zahraničního obchodu s průmyslovými výrobky (pokud jde o cla a kvóty) je prakticky ukončena. Technické předpisy jsou již zcela nebo v převážné míře harmonizovány s předpisy EU, což umožňuje, aby byly bez mimotarifních překážek české výrobky umisťovány na trzích Unie ještě před vstupem. Zbývající netarifní překážky se týkají prakticky pouze certifikace českých výrobků.
Tato, jedna z posledních překážek, je postupně odstraňována přijetím Evropské dohody o vzájemném posuzování. Evropská komise hodnotí velmi příznivě dosavadní výsledky přebírání komunitární legislativy (obě kapitoly vztahující se k zahraničnímu obchodu byly předběžně uzavřeny). Ani pokročilá a úspěšná obchodní integrace však neznamená zapojení ČR do společné obchodní politiky.
Její hlavní zásady, které jsou aplikovány zásadně vůči třetím zemí, lze shrnout takto:
* Společný obchodní sazebník,
* Uzavírání dohod o obchodní a hospodářské spolupráci s třetími zeměmi,
* Ochranná (protidumpingová opatření).
Společný obchodní sazebník tvoří základní kámen SOP a vylučuje, aby členská země upravovala svůj obchodní režim vůči třetím zemím samostatně. Zvýhodnění v oblasti obchodu a otevření trhů poskytuje Unie velké skupině zemí, k nimž patří země ACP (71 zemí
Afriky, Karibiku a Pacifiku), země středomořské oblasti, nově Mexiko a JAR,země ESVO, přidružené země střední a východní Evropy, velká skupina rozvojových zemí využívajících tzv. všeobecný systém preferencí ). Obchod zemědělskými výrobky není regulován podle
zásad SOP, ale podle pravidel společné zemědělské politiky. Součástí praxe SOP je i disponování většinou vybraných cel, které přecházejí do evropského rozpočtu. Pro "národní" zahraničně obchodní politiku zůstává po zapojení do SOP jen velmi omezený prostor.
Přijetí společného celního sazebníku by pro ČR nemělo činit větší potíže vzhledem k blízkosti celních sazeb ČR a Unie. S výjimkou zemí SNS se v současné době v Evropě obchod uskutečňuje bez celních přehrad. Používá se vlastně jen vůči malé skupině zemí (USA, Kanada, Japonsko, Austrálie a Nový Zéland), kdy je v obchodě s nimi aplikována
zásada nejvyšších výhod, což bude pro ČR znamenat pokračování existujícího stavu. Převzetí společného celního sazebníku by nemělo vést k žádným zásadním změnám toků a zbožové struktury českého zahraničního obchodu, dopady mohou být jen marginální. Oprávněné je
proto stanovisko české strany, že ČR počítá s převzetím SOP v rozsahu platném ke dni vstupu do EU a nebude požadovat žádné přechodné období.
ČR se stane automaticky účastníkem všech obchodně politických dohod uzavřených Unií a je povinna vypovědět ke dni vstupu smlouvy, které uzavřela před přijetím do Unie. Záběr preferenčních obchodních Unie je z hlediska počtu zemí mnohem rozsáhlejší. Největší problém byl zatím spatřován v ohrožení existence celní unie se Slovenskem. I v případě
dřívějšího vstupu ČR do Unie zůstane pro český vývoz otevřen slovenský trh průmyslových výrobků. Nejasný je osud obchodu se zemědělskými a potravinářskými výrobky, který má však ve vzájemných obchodních vztazích malý podíl. Pokud jde o odvádění cel vybraných
v ČR v obchodě s třetími zeměmi, snižuje se jejich podíl i tak v důsledku pásma volného obchodu ČR se zeměmi EU, ESVO a CEFTA.
K plnému zapojení ČR do společné obchodní politiky zbývá učinit některé kroky: přijmout nový celní zákon, přizpůsobit celní sazby úrovni EU, vypovědět uzavřené obchodní smlouvy, připravit celní správu na ochranu vnější hranice, připravit se na protidumpingovou
praxi EU.
V závěru se konstatuje, že vzhledem k vysokému stupni obchodní integrace ČR před vstupem, vzhledem k postupnému snižování obchodního deficitu se zeměmi EU, což svědčí o pozitivním vývoji v konkurenceschopnosti českého vývozu, nevyvolá zapojení do SOP
žádný dramatický otřes v české ekonomice. ČR získá mnohem rozsáhlejší obchodně politický prostor, na němž už v předvstupním období nalezla místo. Je nepravděpodobné očekávat zásadní změny v teritoriální a zbožové struktuře českého obchodu. Dokončením liberalizace zahraničního obchodu ČR se zeměmi EU zaniknou cla z dovozu zboží z EU jako příjem státního rozpočtu. Obtížně lze předvídat dopady na obchod zemědělskými výrobky. Není všem přímá úměra mezi zapojením do SOP a vyšším ekonomickým, resp. exportním výkonem. Tomu bude muset nadále pomáhat domácí cílevědomá hospodářská politika.
Ke stažení: WP 8

Partneři

ČSOB
Deloitte
McKinsey & Company

Sponzoři

CRIF