| Abstrakt: |
Článek upozorňuje na kontrast mezi povahou ekonomické teorie a významem, jenž vědci svým teoriím přikládají. Přisouzený význam má vliv na to, jak budou vědecké poznatky využity. Kontinentální filozofická tradice nás varuje před takovou důvěrou v přírodní vědy, jež by přesahovala omezení daná metodou evropských věd. Příliš velká důvěra v přírodní vědu vedla k matematickému podvržení přírody (Husserl), vliv specializovaných věd na vnímání světa byl později zahrnut do pojmu zapomnění bytí (Heidegger). Husserl zaměřil svůj zájem na fyziku, konkrétně na vymezení části předvědeckého světa, ke kterému se fyzika vztahuje a na důsledky příliš velkých ambicí fyziky v podobě krize důvěry, kterou věda utrpěla. Cílem stati je vztáhnout tento filozofický odkaz na ekonomii, pro kterou je přírodní věda metodologickým vzorem. Obrácením pohledu od fyziky (Husserl) na ekonomii vyvstává na jedné straně otázka po té části bytí, která může být potenciálně odsouzena k zapomnění, na druhé straně s sebou přehnané ambice vědy přinášejí i potenciál ztráty její reputace. |
