Detail publikace

ECB přebírá dohled: Finanční krize přinutila státy eurozóny změnit pravidla pro banky

Autor: Mgr. Pavla Břízová , Ing. Jan Famfule
Typ: Ostatní
Rok: 2014
Číslo: 0
ISSN / ISBN: 0862-6545
Publikováno v: Respekt, Vol. 25, No. 46, 10. 11. 2014
Místo vydání:
Klíčová slova:
JEL kódy:
Citace:
Abstrakt: Minulý týden začal fungovat první pilíř bankovní unie, když Evropská centrální banka začala dohlížet na banky v eurozóně. Bude hlídat 120 nejvýznamnějších bank, které dohromady představují zhruba 85 procent objemu všech bankovních aktiv v eurozóně. Dozor zbylých bank bude ponechán současným národním regulátorům v jednotlivých státech, avšak i zde bude mít nyní ECB právo posledního slova.

Proč to všechno? Finanční krize odhalila, že evropský bankovní systém má v prostředí společné měnové unie velký problém. Ukázala, jak snadno se může finanční nákaza přelévat z jedné země do druhé a ohrožovat tak stabilitu eura. Pokud navíc při řešení potíží upřednostňuje každý stát své vlastní zájmy bez ohledu na škody, jež tím může způsobit okolním zemím, má potenciál ve výsledku celou situaci zhoršit.

PROTI MORÁLNÍMU HAZARDU
Smyslem bankovní unie je vytvořit jednotný mechanismus dohledu na banky, který současně zabraňuje tzv. morálnímu hazardu, když banky dělají špatná rozhodnutí s jistotou, že v případě potíží je vlády zachrání. Tento neduh evropského bankovnictvísouvisí s přílišnou závislostí bank na veřejných financích. Banky skrze investice do státních dluhopisů financují státní rozpočty a státy zase v zájmu udržení ekonomické stability zachraňují důležité banky v potížích. Když se však země zadlužuje, klesá hodnota jejích dluhopisů a banky utrpí ztrátu. Pokud je ztráta značná a ohrožuje samu existenci systémově důležité banky, přistupuje stát k její záchraně a zadlužuje se ještě více. Smrtící smyčka se utahuje. Funguje to ale také opačně. Nezodpovědným hráčem může být banka, která pak s sebou do propasti strhne i původně relativně rozumně zadlužený stát.

Přesně pro tyto situace bude připraven druhý pilíř bankovní unie, tzv. jednotný rezoluční mechanismus (Single Resolution Mechanism, SRM). V podobě sítě prozatímních národních fondů bude spuštěn už od ledna příštího roku. Jeho úkolem je rozetnout gordický uzel mezi bankami a státními kasami. Napříště už by soukromá banka, třebaže natolik důležitá, že nelze dopustit její bankrot, neměla být zachraňována ze státního rozpočtu, ale ze společného fondu. Ten bude postupně vytvořen z příspěvků samotných bank. Za chybu bankéře by tak v budoucnu neměl platit daňový poplatník, ale banka.

Tyto dva bankovní pilíře (dohled ECB a společný záchranný fond) jsou tedy - kromě fiskálního kompaktu a Paktu stability a růstu - dalším nástrojem, jak přinutit státy i banky chovat se odpovědně. Posledním plánovaným pilířem bankovní unie pak bude jednotný systém pojištění vkladů (Single Deposit Guarantee Scheme), jehož přesnější podoba však ještě není známa.

Banky se nyní musí chovat mnohem opatrněji a disponovat většími a kvalitnějšími rezervami pro případ nečekaných událostí. K ověření této připravenosti provedl Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) rozsáhlé zátěžové testy 123 bank a ECB test kvality aktiv (Asset Quality Review, AQR), jejichž výsledky byly zveřejněny 26. října. Podle očekávání jimi neprošly všechny banky. Dvanáct jich už podniklo kroky k nápravě, dalších 13 bude muset přistoupit k rekapitalizaci.

ČESKO NA OKRAJI
Co z toho všeho plyne pro Česko? Všechny členské země podléhají jednotné finanční regulaci, ale zmíněný jednotný mechanismus dohledu ECB se povinně týká jen členů eurozóny. Ostatní se mohou dobrovolně připojit uzavřením dohody o úzké spolupráci. Dosud o to žádný stát oficiálně nepožádal, někteří zájemci však s ECB jednají. Česká republika mezi ně nepatří. Bankovní sektor na našem území tak i nadále zůstane (vyjma několika poboček zahraničních bank) pod dohledem České národní banky. Vzhledem k tomu, že se naše banky těší na evropské poměry velmi dobrému zdraví a zdejší úroveň regulace je považována za tu z přísnějších v EU, je tato pozice vcelku pochopitelná.

Spuštění jednotného dohledu se nás tedy dotkne jen nepřímo. Naprostá většina bank na našem území je vlastněna většími bankovními institucemi se sídlem v eurozóně a některé z těchto mateřských bank nyní přecházejí právě pod společný dohled. Například mateřskou Erste České spořitelny už od úterý nekontroluje rakouský orgán bankovního dohledu (Úřad pro dohled nad finančním trhem, FMA), ale přímo ECB. Zda nám to poskytne nějaké pozitivum ve formě zkvalitnění dohledu nad mateřskými bankami v Česku působících dceřiných společností, se teprve ukáže. Pokud bychom se však chtěli na jejich dohledu podílet přímo, stále máme možnost se připojit a získat křeslo v Radě dohledu (Supervisory Board). Přihlášku stáčí podat pět měsíců předem.
VO Martina Jasova

20

Prosinec

VO Martina Jasova

Prosinec 2017
poútstčtsone
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Partneři

ČSOB
Deloitte
McKinsey & Company

Sponzoři

CRIF