Detail práce

Three Essays on Empirical Analysis of Economic Policy

Autor: PhDr. Jaromír Baxa, Ph.D. (21.11.2012)
Rok: 2012 - zimní
Vedoucí: prof. Ing. Miloslav Vošvrda CSc.
Konzultant:
Typ práce: Disertační
Jazyk: Anglicky
Stránky: 125
Ocenění:
Odkaz:
Abstrakt: Disertační práce je zaměřena na empirickou analýzu měnové a fiskální politiky s využitím nelineárních modelů. Skládá se ze tří částí, první dvě části se věnují analýze měnové politiky pomocí odhadnuté reakční funkce centrálních bank s časově proměnlivými parametry. Třetí část předložené práce je zaměřena na hledání odpovědí na otázku, jestli je možné finanční nestabilitu a související nízký růst HDP překonat pomocí expanzivní fiskální politiky.

V první části se zabývám analýzou vývoje měnové politiky v zemích s inflačním cílováním (Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Švédsko a Británie). Díky využití nelineárního přístupu, tj. modelu s parametry, které se v čase mění, můžeme zkoumat, jak velký dopad mělo zavádění inflačního cílování na skutečnou politiku centrálních bank a částečně můžeme i ukázat, jak inflační cílování ovlivnilo dynamiku inflace. Z pohledu metodologie analýza stojí na empirickém odhadu měnového pravidla s endogenními regresory a s koeficienty, jejichž dynamika sleduje náhodnou procházku. Samotný odhad je proveden pomocí momentového odhadu. Ukazuji, že zavedení inflačního cílování není v odhadnutých parametrech patrné jako náhlý zlom, ale jejich dynamika spíše ukazuje, že zavedení inflačního cílování byl postupný proces. V tomto ohledu se projevuje přednost zvoleného přístupu, které umožňuje zachytit jak náhlé strukturální změny, tak postupné změny dynamiky. Za druhé, mé výsledky vedou k nízkým hodnotám vyhlazování úrokové míry, zejména ve srovnání s modely s konstantními koeficienty. A konečně, výsledky neukazují, že by inflační cílování bylo provázeno restriktivnější měnovou politikou, ale spíše naopak. Stabilní inflace je tak spíše důsledkem vyšší kredibility centrálních bank a schopností ovlivnit inflační očekávání, než restriktivní politikou.

Cílem druhé části je analýza, zda a jak v posledních třech desetiletích reagovaly vybrané centrální banky v obdobích finanční nestability na finančních trzích. Analýza využívá modelu odhadu měnově-politických pravidel s časově proměnlivými parametry a tato metodologie je společně s indexem finančního stresu, který byl nově vyvinut Mezinárodním měnovým fondem, aplikována na Austrálii, Kanadu, Švédsko, Velkou Británii a USA. Empirická analýza umožňuje nejen otestovat, zda centrální banky těchto zemí na finanční nestabilitu vůbec reagovaly, ale i kvantifikovat intenzitu jejich reakce. Z výsledků studie vyplývá, že období finanční nestability centrální banky často měnily měnově-politické sazby, a to převážně směrem dolů. Intenzita reakce měnové politiky je nicméně v čase i mezi zeměmi značně heterogenní, přičemž finanční krize 2008-2009 je obdobím nejsilnější a nejvíce rozšířené reakce.

Třetí část je zaměřena na fiskální politiku v době finanční nestability a nižšího nebo dokonce záporného hospodářského růstu. S pomocí nelineárního vícerovnicového modelu (tzv. Threshold VAR model) hledám odpověď na otázku, jestli je možné snížit finanční nestabilitu a zvýšit růst pomocí expanzivní fiskální politiky Model obsahuje dva režimy. První režim je charakterizovaný stabilními finančními trhy a růstem HDP, druhý režim zahrnuje období finanční nestability. Druhý režim je identifikovaný tak, že obsahuje i všechna období spojená s recesí. Ukazuji, že model se dvěma režimy je statisticky významně odlišný od jednoduchého dynamického modelu bez nelinearity. Dále zjišťuji, že pro USA, Británii, Německo a Itálii, hospodářský růst reaguje rozdílně na fiskální politiku a že multiplikátor fiskální politiky je během současné krize významnější, než v minulých obdobích.
Ke stažení: Thesis_D_Baxa

Partneři

ČSOB
Deloitte
McKinsey & Company

Sponzoři

CRIF
EY