Work detail
Teorie endogenních peněz
| Author: | Mgr. Daniel Krejčí |
|---|---|
| Year: | 1997 - summer |
| Leaders: | † prof. Ing. Milan Sojka CSc. |
| Consultants: | |
| Work type: | Diplomová Ekonomická teorie |
| Language: | Czech |
| Pages: | 102 |
| Awards and prizes: | Cena Josefa Hlávky Pochvala děkana Fakulty sociálních věd za vynikající výkon u státních zkoušek a za vynikající diplomovou práci |
| Abstract: | Proces peněžní tvorby a faktory, které jej určují, patří k nejdůležitějším kontroverzím v peněžní teorii. Původ tohoto sporu lze datovat do začátku 19. století: tzv. spor o měnové tehdy rozdělil teorii peněz do dvou proudů. Ortodoxní proud pak pokračoval přes názory Měnové školy, Irvinga Fishera a vůbec celý přístup neoklasických ekonomů k peněžní teorii, k monetaristické analýze Miltona Friedmana a Nové klasické ekonomii. Celá desetiletí spojuje příznivce tohoto proudu pevná víra v exogenní podstatu peněžní nabídky a v možnost tuto veličinu kvantitativně řídit. Opačný proud se rozvíjel postupně v myšlenkách Bankovní školy, wicksellovské peněžní teorii, Keynesově přístupu k peněžním problémům a konečně v široké paletě postkeynesovských teorií peněz. Tento proud chápe peníze jako endogenní veličinu v ekonomickém systému, která je schopná pružně se přizpůsobit tzv. "potřebám obchodu". Teorie endogenních peněz v této práci je založena na behaviorálním přístupu k procesu peněžní tvorby. Zohledňuje institucionální a historický kontext ekonomického systému. Klíčovým tahounem peněžní tvorby je poptávka po bankovních úvěrech. To ovšem neznamená, že by měnová autorita nebyla schopna tento proces ovlivňovat či řídit. Centrální baka je i nadále mocným hráčem, nicméně její vliv na ekonomickou dynamiku se uplatňuje nepřímým, nikoli-kvantitativním způsobem. Podle teorie endogenních peněz je třeba odmítnout neúměrně zjednodušený ortodoxní pohled založený na pevném peněžním multiplikátoru a stabilní funkci poptávky po penězích. |
| Downloadable: | Diplomová práce - Krejčí |