Detail práce

Tři eseje o aplikované bayesovské ekonometrii

Autor: Tomáš Adam (6.11.2019)
Rok: 2019 - zimní
Vedoucí: prof. Ing. et Ing. Luboš Komárek Ph.D., MSc., MBA
Konzultant:
Typ práce: Disertační
Jazyk: Anglicky
Stránky: 107
Ocenění:
Odkaz:
Abstrakt: Disertaci tvoří tři články, které aplikují techniky bayesovské ekonometrie za účelem monitorování makroekonomického a makrofinančního vývoje v ekonomice. Cílem práce je ilustrovat použití těchto technik ve standardních oblastech ekonomického výzkumu (hodnocení systemického rizika v bankovních sektorech, nowcasting růstu HDP), ale i v nové oblasti (monitorování vývoje na trzích s vládními dluhopisy).
První článek se zabývá problematikou, které čelí analytická oddělení v centrálních i komerčních bankách – hodnocení současného růstu (nowcasting) vnější poptávky malé otevřené ekonomiky. Na příkladu ČR představujeme přístup k nowcastingu růstu HDP jejích hlavních obchodních partnerů (pro stručnost prezentujeme výsledky pro Německo, Slovensko a Francii). Pro odhady volíme metodu, která je obecná a literatura ji hodnotí jako úspěšnou – metodu tzv. bridge rovnic. Její úspěšnost hodnotíme na základě pseudo-real-time forecasting cvičení. Výsledky pro Německo a Francii ukazují, že navržená metoda je úspěšnější než uvažované naivní modely. Úspěšnost předpovědí je uspokojivá a závisí výrazně na horizontu výhledu. Na druhou stranu výsledky pro Slovensku jsou méně přesvědčivé, což pramení pravděpodobně ze stability růstu HDP na testovacím období a ze slabého vztahu mezi růstem HDP a měsíčními indikátory během období, kdy jsou modely odhadovány (training sample).
Druhý článek se zaměřuje na monitoring vývoje na trzích s vládními dluhopisy v eurozóně od roku 2005 a klade důraz na období dluhové krize v eurozóně. Využívá přitom faktorový model s časově proměnlivými parametry, který umožňuje zachytit změny v cenovém mechanismu výnosů dluhopisů. Tento model umožňuje prozkoumat globální i lokální dimenzi determinant výnosů v jednotlivých zemích eurozóny. Na základě výsledků redukované formy modelu ukazujeme oddělení výnosů tzv. periferních zemí eurozóny od jádrových zemí po finanční krizi a jejich následnou reintegraci. Pomocí strukturální analýzy založené na identifikaci pomocí znaménkových restrikcí dále ukazujeme impulzní odezvy výnosů evropských dluhopisů na šoky v rizikové averzi a na měnověpolitické šoky v eurozóně a USA.
Třetí článek analyzuje vývoj systematického rizika v bankovních sektorech v osmi vyspělých ekonomikách pomocí týdenních dat od roku 1990 do roku 2012. Pomocí bayesovského state-space modelu odhadujeme časově proměnlivé bety a výsledky porovnáváme se standardním M-GARCH modelem a regresí s časově proměnlivými parametry. Ukazujeme, že pozorované riziko je dáno lokálními i globálními událostmi, které ovlivňují pozorované systemické riziko (míra jednotlivých faktorů je přitom různá v jednotlivých zemích). Výsledky navíc nepodporují hypotézu, že ceny aktiv neodrážely nárůst systemického rizika bankovních sektorů před poslední finanční krizí.
Srpen 2022
poútstčtsone
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance
Česká Spořitelna
EY