Detail práce

Italská cesta privatizace

Autor: PhDr.Tomáš Vyhnánek
Rok: 2005 - letní
Vedoucí: doc. Ing. Karel Půlpán CSc.
Konzultant:
Typ práce: Rigorózní
Jazyk: Český
Stránky: 84
Ocenění:
Odkaz:
Abstrakt: Předkládaná práce se zabývá východisky, podobou a výsledky privatizace italského bankovního sektoru. Státní vlastnictví v Itálii mělo ve 20. století velký význam. Státní vlastnictví umožňovalo takovou alokaci zdrojů, která byla potřebná z hlediska rozvoje ekonomiky, ale kterou nemohl financovat soukromý sektor. Postupem času se stalo státní vlastnictví podniků zátěží. V podmínkách globalizující se ekonomiky a evropského sjednocování se ukazovalo jako brzda konkurenceschopnosti. Privatizace se ukazovala jako nezbytná, privatizace bank jako prioritní - banky ve státním vlastnictví nebyly nadále konkurenceschopné. Práce sleduje obecný privatizační design, formulovaný na začátku 90. let (legislativu a metody) a vlastní privatizaci tří bank, Credito Italiano, Banca Commerciale Italiana a Istituto Mobiliare Italiano a jedné pojišťovny – INA. Výsledky privatizace práce hodnotí na základě současných výsledků privatizovaných bank.
Privatizace italských bank byla kritizovaná, že výsledná vlastnická struktura není zcela transparentní vinou křížových vlastnictví a přetrvávající dominantní pozice nadací v akcionářské struktuře některých bank. Tento názor práce ověřuje z pohledu českého ekonoma. Při pohledu na charakter italské ekonomiky – kulturněhistorické kořeny, z nich vyplývající nízké transakční náklady a přirozenou evoluci vlastnictví, fungující kapitálový trh a především dobré výsledky privatizovaných bank – můžeme vnímat existující vlastnickou strukturu jako (ve střednědobém horizontu) optimální.

Ke stažení: Tomáš Vyhnánek

Partneři

ČSOB
Deloitte
McKinsey & Company

Sponzoři

CRIF