Detail zprávy

Články našich kolegů byly publikovány v časopise European Economic Review

19.05.2021

Prestižní a vysoce selektivní časopis European Economic Review publikoval v posledních měsících dva odborné články našich kolegů.

čísle 134 vyšel článek "How puzzling is the forward premium puzzle? A meta-analysis" s výsledky výzkumu našich kolegů Tomáše HavránkaZuzany Havránkové, Diany Žigraiové a Jiřího Nováka

Jev zvaný "forward premium puzzle"  je tradičním problémem mezinárodní ekonomie a financí, který v posledních čtyřech desetiletích přitahoval pozornost desítek badatelů. Přesto stále nepanuje jednoznačná shoda v tom, zda tento jev skutečně existuje, nebo zda představuje statistický artefakt, jak velká je odchylka od nulové hypotézy a jak podstatné jsou její důsledky v praxi.
Čerstvě publikovaná studie našich kolegů pomocí metaanalýzy zkoumá, proč různé články uvádějí protichůdné důkazy o tomto  fenoménu a dochází k závěru, že je mnohem méně rozšířen, než se předpokládalo. 

Článek je v plném znění k dispozici zde.

Anotace

A key theoretical prediction in financial economics is that under risk neutrality and rational expectations a currency’s forward rates should form unbiased predictors of future spot rates. Yet scores of empirical studies report negative slope coefficients from regressions of spot rates on forward rates. We collect 3643 estimates from 91 research articles and using recently developed techniques investigate the effect of publication and misspecification biases on the reported results. Correcting for these biases yields slope coefficients in the intervals (0.23,0.45) and (0.95,1.16) for the currencies of developed and emerging countries respectively, which implies that empirical evidence is in line with the theoretical prediction for emerging economies and less puzzling than commonly thought for developed economies. Our results also suggest that the coefficients are systematically influenced by the choice of data, numeraire currency, and estimation method.

---

V čísle 127 byl publikován článek z oblasti behaviorální ekonomie “Using Survey Questions to Measure Preferences: Lessons from an Experimental Validation in Kenya”, na kterém spolupracovali naši kolegové Julie Chytilová a Michal Bauer a profesor Edward Miguel. 

Naše kolegy zajímalo, zda lze pomocí krátkých dotazníků spolehlivě měřit některé základní ekonomické preference v různých prostředích. Zaměřili se na otázky z průzkumů, které systematicky předpovídají chování v motivovaných experimentálních úlohách mezi německými univerzitními studenty (Becker et al. 2016) a byly implementovány na reprezentativní vzorky účastníků po celém světě (Falk et al. 2018). Tento článek přináší výsledky experimentálního ověřování provedeného mezi jednotlivci s nízkými příjmy v Nairobi v Keni. Ukazuje se, že zatímco kvantitativní dotazníkové části jsou obecně experimentálně platné, kvalitativní otázky - sebehodnocení - v keňském vzorku nekorelují s experimentálními průzkumy preferencí. Proto je třeba opatrnosti před tím, než se sebehodnocením začnou vědci v nových souvislostech zabývat jako jedním z ukazatelů preferencí.

Článek je v plném znění k dispozici zde.

Anotace

Can a short survey instrument reliably measure a range of fundamental economic preferences across diverse settings? We focus on survey questions that systematically predict behavior in incentivized experimental tasks among German university students (Becker et al. 2016) and were implemented among representative samples across the globe (Falk et al. 2018). This paper presents results of an experimental validation conducted among low-income individuals in Nairobi, Kenya. We find that quantitative survey measures – hypothetical versions of experimental tasks – of time preference, attitude to risk and altruism are good predictors of choices in incentivized experiments, suggesting these measures are broadly experimentally valid. At the same time, we find that qualitative questions – self-assessments – do not correlate with the experimental measures of preferences in the Kenyan sample. Thus, caution is needed before treating self-assessments as proxies of preferences in new contexts.

Blahopřejeme všem autorům k úspěšné publikaci! 

Autor - Barbora Holková

04

Prosinec

Prosinec 2021
poútstčtsone
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance