Jan Hájek (červenec 2021)

Jan Hájek pochází z Teplic a na IES studoval zaměření Evropská ekonomická integrace a hospodářská politika. Stihnul i výměnný pobyt v rámci programu Erasmus na švédské business school v Jonkopingu. Po skončení magisterského studia zde pokračoval i jako doktorand, přičemž vyučoval semináře u kurzů Monetary Economics a Quantitative Methods a studium úspěšně zakončil v roce 2019 disertační prací Essays on Macro Imbalances, Monetary Policy and Exchange Rates. Absolvoval řadu školení a prezentací v institucích po celém světě jako například IMF, Bank for International Settlements, Bank of England, Banque de France nebo Central Bank of the Republic of Turkey.

Pracovní zkušenosti začal sbírat nejprve jako asistent skupiny Krize v eurozóně v Národní ekonomické radě vlády (NERV) a poté již nastoupil do ČNB, kde působil více než tři roky v sekci Finanční stability. V dubnu 2018 pak Jan začal pracovat v německém Frankfurtu v Evropské centrální bance, kde se věnoval makroobezřetnostní politice a finanční stabilitě. V září 2020 získal pozici supervisora v sekci přímého bankovního dohledu Evropské centrální banky (ECB), přičemž zde zůstává doposud a vede analýzy kapitálové přiměřenosti a úvěrových rizik v rámci jednoho ze společných týmů dohledu. Krom toho předsedal téměř 3 roky hodnotícímu týmu pro proticyklickou kapitálovou rezervu v Evropské radě pro systémová rizika, působil rovněž jako tajemník jedné ze dvou pracovních skupin na makrobezřetnostní kapitálové rezervy v Basilejském výboru pro bankovní dohled a jako člen komise v iniciativě ECB – Women in Economics Scholarship (Stipendia pro ženy v ekonomice).

Jan je ženatý a ve volném čase rád vaří, cestuje, zpívá nebo jezdí na kole.

Po studiích jste nastoupil přímo do ČNB. Kdy jste si uvědomil, že centrální bankovnictví je pro vás tou správnou kariérní cestou? Byl na IES nějaký speciální předmět/učitel, který Vás v této oblasti ovlivnil? Co byste doporučil?

Chtěl jsem se věnovat kariéře v centrální bance zhruba od doby mých středoškolských studií, protože jsem vnímal roli centrální banky v moderní tržní ekonomice jako fascinující a jedinečnou. Tato touha byla vlastně jedním z klíčových faktorů, proč jsem se na IES přihlásil, protože některé z kurzů se přímo centrálním bankovnictvím zabývají a někteří lektoři jsou zároveň zaměstnanci centrálních bank, což poskytuje další možnost, jak se o dané problematice dozvědět více.

Zpočátku mě zajímala jedna z hlavních funkcí centrální banky - měnová politika. V této souvislosti bych zmínil kurz Tomáše Holuba Monetary Economics, kde jsem také několik let vyučoval některé semináře. Nicméně právě v době, kdy jsem studoval na IES, vypukla globální finanční krize a centrální banky (příp. jiné příslušné orgány) byly pověřeny makroobezřetnostními pravomocemi. Vzhledem k tomu, že makroobezřetnostní politika byla novou oblastí, žádný specializovaný kurz nebyl v té době na IES vyučován. Těší mě, že díky kurzu Systemic Risk and Macroprudential Policy, který vyučuje Adam Geršl, ta díra už neexistuje. V minulosti jsem měl několikrát možnost Adamovy přednášky navštívit a zájemcům z řad studentů bych navštěvování tohoto kurzu doporučil. Kromě toho jsem samozřejmě dostal plno vynikajících rad v oblasti výzkumu od mého školitele doktorského studia Romana Horvátha.

Zájemcům o obor centrálního bankovnictví bych doporučil přihlásit se do stáží/stipendií, které centrální banky nabízejí (např. Women in Economics Scholarship), a/nebo oslovit lektory a asistenty IES pracující v centrálních bankách a získat tak lepší představu o takové práci. To druhé mi upřímně vždy přišlo jako jedna ze silných stránek komunity na IES.

Na kterou oblast jste se zaměřil? Pracoval jste v oddělení finanční stability, co se za tím skrývá, co přesně jste dělal?

Přestože jsem se v rámci doktorského studia věnoval převážně měnové politice, rozhodl jsem se nastoupit do sekce Finanční stability v ČNB. Tato sekce mj. identifikuje systémová rizika a zranitelná místa ve finančním systému a uplatňuje soubor specializovaných nástrojů ke zmírnění těchto rizik, obecně známých jako makroobezřetnostní politika. Tím zachovává stabilitu finančního systému, která je klíčovým předpokladem pro poskytování finančních služeb v reálné ekonomice.

Mezi mé úkoly patřila kalibrace makroobezřetnostních kapitálových rezerv, zejména proticyklické kapitálové rezervy. V praxi to znamenalo určit pozici české ekonomiky ve finančním cyklu a prostřednictvím různých nástrojů (od jednoduchých statistických až po nástroje zahrnující rámec zátěžových testů) vyhodnotit vhodnou úroveň tohoto kapitálového požadavku, kterou mají finanční instituce uplatňovat. Kromě toho jsem také vyhodnocoval úvěrové riziko v oblasti nefinančních podniků v českém bankovním sektoru, což mi pomáhalo dobarvit si obraz o tendencích v přijímání rizik v ekonomice.

V současné době pracujete v sekci přímého bankovního dohledu ECB. Bylo obtížné přejít z makroobezřetnostního dohledu na mikroobezřetnostní?

V posledních letech ECB zintenzivnila podporu fluktuace interních zaměstnanců prostřednictvím horizontální mobility. Jedná se v podstatě o interní kampaně pro zaměstnance na stejné kariérní úrovni s menším počtem iterací mezi zájemci a náborovými týmy (ve srovnání s externími kampaněmi). Z tohoto pohledu se dá říct, že tyto kampaně jsou o něco jednodušší, ale určitě to nesnižuje kvalitu konkurence.

Pokud však chcete přejít do nové oblasti v rámci externí kampaně v ECB, je to mnohem obtížnější, protože musíte projít více náborovými koly (jako v každé jiné externí kampani) a také zvítězit mezi uchazeči, kteří mají v dané oblasti přirozeně silnější profil.

ČNB a nyní ECB je pěkný výsledek... Vždy jste pomýšlel na mezinárodní kariéru? Byla ČNB tedy takovým "základním táborem" na této cestě? Je to dobrý výchozí bod pro mezinárodní kariéru?

Ačkoli mě mezinárodní prostředí zajímá a baví, vždy jsem si vážil i českého prostředí a příležitostí v něm. Proto jsem již během studia asistoval Národní ekonomické radě vlády (NERV), konkrétně skupině monitorující krizi eurozóny. Stejně tak jsem se po ukončení magisterského studia rozhodl nastoupit do sekce finanční stability v ČNB. Byla to skvělá pracovní zkušenost v dynamickém týmu, což se mi moc líbilo. Kromě zdokonalení v identifikaci rizik, jsem se díky skvělému vedení Jana Fraita naučil také mnoho o tvorbě obezřetnostní politiky. ČNB má v komunitě centrálního bankovnictví v této konkrétní oblasti skutečně vynikající jméno, takže mít takovou zkušenost bylo rozhodně skvělým výchozím bodem pro práci v ECB.

Jak se moje kariéra vyvíjela, zapojoval jsem se v mezinárodním prostředí prostě více, aniž bych o to nějak specificky usiloval. S ohledem na to, jak mezinárodní finanční systém vlastně je, to nevnímám s odstupem času jako překvapivý vývoj. Neřekl bych však, že jsem tuhle konkrétní vizi měl na začátku. Upřímně jsem toho názoru, že to, co vás nejvíce baví a kde můžete nejvíce přispět, by mělo být při rozhodování o kariéře tím hlavním vodítkem.

Jak se vám žije v Německu, je to podobné jako v České republice, protože je to relativně blízko, nebo je to úplně jiný svět? Máte dlouhodobý plán zde žít?

Život mimo domácí prostředí má samozřejmě svoje pro a proti, protože některé věci jsou prostě jiné. Přesto mi přijde, že Německo není tak vzdálené ať už geograficky nebo kulturně, zvlášť pokud ho srovnám s jinými oblastmi ve světě. Ve Frankfurtu obecně žije početná mezinárodní komunita a také ECB podporuje svoje zaměstnance a jejich rodiny při integraci do života v Německu, čili zapadnout mi přišlo relativně jednoduché.

Co se mi v Německu moc líbí, je docela dobře rozvinutá cyklistická infrastruktura a povědomí řidičů o cyklistech. Tohle umožňuje jednoduše (a bezpečně :) dojíždět do práce, což bohužel v českých městech příliš nefunguje.

Pokud jde o dlouhodobé plány, ty nedokážu moc předvídat. Zatím jsme tu spokojeni. Máme ale také úzké vazby s lidmi doma, takže asi uvidíme, co přinese budoucnost.

Jaké jsou vaše koníčky?

Vždycky jsem rád dělal různé sporty, v poslední době zejména cyklistiku, a taky mě dost baví vařit. Kromě toho je Frankfurt výbornou základnou pro jakékoliv cestování - ať už regionální, nebo dálkové. Můžu upřímně říct, že jsem si oblíbil obojí :)

 

 

 

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance