| Autor: |
doc. PhDr. Martin Gregor Ph.D.,
|
| Typ: |
Články v impaktovaných časopisech |
| Rok: |
2008 |
| Číslo: |
0 |
| ISSN / ISBN: |
ISSN 0032-3233 |
| Publikováno v: |
Politická ekonomie 4/2008, 484-504. |
| Místo vydání: |
Praha |
| Klíčová slova: |
Text představuje literaturu o vlivu rozpočtových pravidel na rozpočtovou politiku, shrnuje dostupnou empirickou evidenci a na základě empirie a teorie analyzuje design českých rozpočtových pravidel. Teoretická část modeluje konvenční i neintuitivní dopady rozpočtových pravidel při různých volebních systémech. Diskrece ohledně struktury rozpočtu implikuje, že výdajové stropy i výdajové plány nelze stanovit tak, aby snížení nadbytečných výdajů partikulárního typu zároveň neznamenalo vytěsnění výdajů typu čistých veřejných statků. Empirická část analyzuje závěry pěti komparativních studií z postkomunistických zemí: Gleich (2003), Yläoutinen (2004), Gregor (2004), Fabrizio & Mody (2006) a Zápal (2007). Ze srovnání vyplývá, že český rozpočtový proces vykazuje slabého ministra financí při přípravě, slabý Parlament, nominálně významné, ale fakticky nezávazné rozpočtové plány. Závěrečná část formuluje podmíněná doporučení pro český rozpočtový proces s ohledem na potenciální reformu volebního systému. |
| JEL kódy: |
H11, H61, H62 |
| Citace: |
|
| Granty: |
GACR 402/08/0501 (2008-2010) Politická ekonomie veřejných rozpočtů
Výzkumný záměr IES (2005-2011) Integrace české ekonomiky do Evropské unie a její rozvoj
|
| Abstrakt: |
Text představuje literaturu o vlivu rozpočtových pravidel na rozpočtovou politiku, shrnuje dostupnou empirickou evidenci a na základě empirie a teorie analyzuje design českých rozpočtových pravidel. Teoretická část modeluje konvenční i neintuitivní dopady rozpočtových pravidel při různých volebních systémech. Diskrece ohledně struktury rozpočtu implikuje, že výdajové stropy i výdajové plány nelze stanovit tak, aby snížení nadbytečných výdajů partikulárního typu zároveň neznamenalo vytěsnění výdajů typu čistých veřejných statků. Empirická část analyzuje závěry pěti komparativních studií z postkomunistických zemí: Gleich (2003), Yläoutinen (2004), Gregor (2004), Fabrizio & Mody (2006) a Zápal (2007). Ze srovnání vyplývá, že český rozpočtový proces vykazuje slabého ministra financí při přípravě, slabý Parlament, nominálně významné, ale fakticky nezávazné rozpočtové plány. Závěrečná část formuluje podmíněná doporučení pro český rozpočtový proces s ohledem na potenciální reformu volebního systému. |
