Ekonomická teorie pravidel
| Autor: | Mgr. Adam Geršl |
|---|---|
| Rok: | 2001 - letní |
| Vedoucí: | † prof. Ing. Karel Kouba DrSc. |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Diplomová Ekonomická teorie |
| Jazyk: | Český |
| Stránky: | 105 |
| Ocenění: | Cena Karla Engliše udělovaná rektorem za nejlepší diplomovou práci Pochvala děkana Fakulty sociálních věd za vynikající výkon u státních zkoušek a za vynikající diplomovou práci |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | Diplomová práce se zabývá budováním teoretického zázemí pro zkoumání pravidel na politických a ekonomických trzích. Výchozím teoretickým směrem této práce je konstituční politická ekonomie, mladý výzkumný program založený nositelem Nobelovy ceny Jamesem Buchananem. Využívány jsou však i další směry ekonomické teorie, především teorie veřejné volby a teorie zájmových skupin. Obsahově se práce nejprve věnuje úvodnímu vymezení konstituční politické ekonomie jako vědy o pravidlech a pokračuje diskusí přístupů ke zkoumání jednotlivce, který představuje v ekonomické teorii pravidel výchozí bod všech úvah. Standardní model homo oeconomicus je prezentován jako vhodný model. První oblastí analýzy pravidel jsou pravidla individuální, která si jednotlivec stanovuje ve vlastním zájmu, a to z důvodů vyhnutí se nákladům na kalkulaci nebo z důvodu omezení těch aktivit, které na něj v budoucnu kladou externí náklady. Hlavní oblastí zájmu jsou však pravidla společenská, která si jednotlivci stanovují pro své vzájemné interakce ve vlastním zájmu. Existence pravidel je odvozena konceptuálně z výchozího stavu anarchie, která nesplňuje kritérium Pareto efektivity, pokud aktivity jednotlivců zahrnují externí náklady, kladené na ostatní individua. Pravidla omezující jednotlivce v jejich aktivitách, která si jednotlivci jednomyslně volí, jsou tak chápána jako Pareto zlepšení. Dodržení stanovených pravidel jednotlivci však vykazuje znaky vězňova dilematu. Zavedení ochranného státu, který bude formálně stanovená pravidla vynucovat, je chápáno jako přínosné řešení vězňova dilematu. Stanovení základních pravidel a vlastnických práv je nutným předpokladem pro provádění bilaterálních i multilaterálních směn na ekonomických trzích. Tyto aktivity jednotlivců však také mohou obnášet externí náklady, takže si racionální jednotlivci mohou ustanovit formální pravidla pro kolektivní rozhodování, která minimalizují očekávané externí náklady a náklady na organizaci kolektivních rozhodnutí. Tato pravidla definují produktivní stát, který rozhoduje jménem všech jednotlivců, i když rozhodnutí nemusí probíhat jednomyslně. Konsensuální kolektivní rozhodování je však nutné pro renegociaci základních pravidel, práv a pravidel produktivního státu. Zvláštní důraz je kladen na současné uspořádání ekonomických a politických trhů. S využitím poznatků teorie veřejné volby a teorie zájmových skupin jsou identifikovány současné defekty politických trhů a jejich role v determinaci a renegociaci základních pravidel a práv. Některé hypotézy vlivu zájmových skupin na tvorbu pravidel na politických trzích jsou prezentovány a ilustrativně empiricky ověřovány na příkladu české transitivní ekonomiky, která nedávnou změnou většiny základních formálních společenských pravidel poskytuje zajímavý empirický materiál pro výzkum pravidel. |
| Ke stažení: | Diplomová práce -Geršl |
