Detail práce

Založení Bretton-woodských institucí a počátek jejich činnosti z pohledu ČSR(1944-1954)

Autor: Mgr. Radka Rutarová
Rok: 2002 - letní
Vedoucí: doc. Ing. Karel Půlpán CSc.
Konzultant:
Typ práce: Diplomová
Hospodářská politika
Jazyk: Český
Stránky: 112
Ocenění: Pochvala děkana Fakulty sociálních věd za vynikající výkon u státních zkoušek
Odkaz:
Abstrakt: Ve třicátých letech 20. století prošla světová ekonomika závažnou hospodářskou a měnovou krizí. Jejím důsledkem bylo rostoucí omezování zahraničního obchodu, klesání mezinárodního pohybu kapitálu, růst protekcionismu a hospodářská recese. V měnové oblasti vedla krize k definitivnímu pádu zlatého standardu obnoveného po první světové válce a nastartovala období měnového chaosu. Neutěšenou situaci třicátých let následně prohloubila 2. světová válka. Zlomem v tomto nežádoucím vývoji se stala Měnová a finanční konference Spojených národů, která se v červenci roku 1944 konala v Bretton-Woods v USA. Výsledkem této konference bylo zavedení systému pevných měnových kurzů, které byly vyjádřeny ve zlatě a nebo v amerických dolarech a založení dvou tzv. Bretton-woodských institucí -- Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj. K základním úkolům Mezinárodního měnového fondu zpočátku patřilo především koordinovat chování členských států v oblasti měnové politiky, poskytovat jim krátkodobé úvěry na vyrovnání platebních bilancí a přispívat tak k obnově a rovnovážnému růstu mezinárodního obchodu. Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj byl naproti tomu primárně vytyčen cíl napomáhat při rekonstrukci válkou zdevastovaných ekonomik členských států prostřednictvím poskytování půjček dlouhodobého charakteru, popř. jejich garantováním. Mezi zakládajícími zeměmi Bretton-woodských institucí bylo tehdy i Československo, jehož zástupci se účastnili již předběžných jednání. Vztahy Československa s MMF a s MBOR se zpočátku vyvíjely značně nadějně. Politický převrat v únoru 1948 však přinesl změnu v tomto vývoji, která nakonec vyvrcholila vyloučením Československa z obou institucí na konci roku 1954, a to z důvodu neplnění členských povinností vyplývajících z Článků Dohod o MMF a o MBOR. Šlo především o opakované odmítání poskytovat základní informace o vývoji čs. ekonomiky a nekonzultování závažných měnových a hospodářských opatření.
A tomuto tématu se věnuji ve své diplomové práci. V první části analyzuji činnost Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj v období let 1945 -- 1954 a následně popisuji vývoj přístupu Československa k těmto institucím ve stejném období. Hlavním cílem této práce je pak poukázat na souvislosti našeho vyloučení z Bretton-woodských institucí.

Ke stažení: Radka Rutarová

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance