Detail práce

Mezibankovní trhy, měnová transmise a efektivita bank

Autor: Jitka Lešanovská (30.5.2018)
Rok: 2018 - letní
Vedoucí: doc. PhDr. Adam Geršl Ph.D.
Konzultant:
Typ práce: Disertační
Jazyk: Anglicky
Stránky: 108
Ocenění:
Odkaz:
Abstrakt: Disertační práce se skládá ze tří článků, které propojují vztah transmise měnové politiky s charakteristikami bank, zejména jejich nákladovou efektivitou. První článek vysvětluje vývoj rizikové prémie na mezibankovním trhu v České republice během globální finanční krize. Významné odchýlení mezibankovních úrokových sazeb od měnověpolitické sazby je vysvětlováno kombinací různorodých faktorů včetně likviditního rizika, rizika protistrany, zahraničními vlivy, mezibankovními vztahy a strategickým chováním bank. Výsledky naznačují relevantní roli tržních faktorů a určitý význam rizika protistrany.
Druhý článek zkoumá průsak změn sazeb finančního trhu ovlivňovaných centrálními bankami do sazeb, které banky stanovují pro firmy a domácnosti. Článek analyzuje mechanismus průsaku na unikátním souboru dat, který pokrývá české depozitní a úvěrové produkty, a zaměřuje se na roli determinant cenové politiky jednotlivých bank, a to zejména na roli nákladové efektivity bank, kterou odhadujeme pomocí stochastické hraniční analýzy a analýzy obalu dat. Naše hlavní výsledky jsou následující: Zaprvé, dlouhodobý průsak úrokových sazeb byl před krizí u většiny produktů téměř kompletní, ale poté výrazně zeslábl. Zadruhé, banky, které poskytují vysoké úrokové sazby na depozita, také často vyžadují vyšší rizikové prémie na úvěry. Zatřetí, nákladově efektivní banky často oddalují reakce svých sazeb na změny mezibankovních sazeb, čímž vyhlazují úrokové míry pro své klienty.
Poslední článek analyzuje vztah mezi kapitálem a efektivitou bank. Zkoumáme obousměrnou Grangerovu kauzalitu mezi těmito proměnnými pro český bankovní sektor na kompletním souboru dat od roku 2002 do roku 2013. Nákladovou efektivitu bank měříme pomocí stochastické hraniční analýzy. Vztah mezi kapitálem a efektivitou nebyl identifikován, neboť ani vliv kapitálu na efektivitu, ani vliv efektivity na kapitál není významný. Finanční krize vztah mezi kapitálem a efektivitou nezměnila. Naše zjištění tak naznačují, že přísnější kapitálové požadavky, jako jsou ty v rámci regulace Basel III, neovlivní finanční stabilitu přes kanál efektivity. Opatření ovlivňující úrovně kapitálu nebo míry efektivity bankovního sektoru tak lze tvořit samostatně.

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance