Detail práce

Teze o pracovní síle a produktivitě

Autor: Martin Štěpánek (19.2.2020)
Rok: 2020 - letní
Vedoucí: PhDr. Jaromír Baxa Ph.D.
Konzultant:
Typ práce: Disertační
Jazyk: Anglicky
Stránky: 137
Ocenění:
Odkaz:
Abstrakt: Tato disertační práce obsahuje čtyři studie analyzující pracovní sílu a
její produktivitu. Za pomoci simulačního modelování posuzuje
dopad demografických změn, migrace nebo změn v produktivitě
pracovní síly na veřejné finance a ekonomiku v České republice a
USA, a také využívá statistické modelování k vyhodnocení vlivu
personálních faktorů a okolí na produktivitu zaměstnanců na
pracovišti. První tři studie nahlíží na daná témata z
makroekonomického pohledu a nabízí prognózy pro příští desetiletí.
Jsou si také podobné typem analýzy: používají stejný základní
simulační Overlapping Generations (OLG) model napsaný v
MATLABu, který je dále rozpracován pro konkrétní použití v každé
z nich. Čtvrtá studie naproti tomu přistupuje k tématu z opačného
směru a analyzuje faktory na úrovni jednotlivců.
Konkrétněji, první článek se zabývá demografickými změnami –
stárnutím a zmenšováním populace – v kontextu českého
důchodového systému. Výsledky předložené analýzy ukazují, že
stávající penzijní systém v České republice bude schopný splnit
pouze dva ze tří následujících cílů současně: navyšovat důchody na
úrovni růstu nominálních mezd, být dlouhodobě finančně udržitelný,
nebo nenavýšit výchozí věk odchodu do důchodu o více než dva
roky do roku 2050. Řešením by mohlo být zavedení alternativního,
částečně financovaného penzijnímu systému, který by mohl zajistit
lepší výsledky ve všech třech směrech, aniž by zapříčinil enormní
zadlužení příštích generací.
Druhá studie z velké části navazuje na tu první a analyzuje
ekonomické dopady demografických změn v České republice,
rozšiřuje nicméně rozsah analýzy jak z hlediska vstupů,
zakomponováním mezinárodních migračních toků, tak výstupů,
analýzou dopadů na jednotlivá odvětví ekonomiky. Toho je
dosaženo rozpracování původního OLG modelu a přidáním
komponent General Equilibrium (CGE) modelu, který detailně
zobrazuje jednotlivce lišící se věkem, dosaženým vzděláním a
povoláním, jakož i vzájemné vztahy mezi průmyslovými odvětvími.
Výsledky ukazují, že by roční čistá imigrace musela vzrůst nejméně
o 8 tisíc osob v letech 2020–2035 a o 17 tisíc osob v letech 2036–
2050, aby došlo k dlouhodobému vyrovnání negativních dopadů
předpokládaných demografických změn.
Třetí studie zkoumá ekonomické důsledky pozdějšího začátku výuky
na středních školách v USA, konkrétně nového zákona vyžadujícího,
aby výuka na žádné ze škol nezačala před 8:30. Využívá k tomu
dřívější výsledky akademických studií v tomto směru, ukazující na
pozitivní vliv delšího spánku na nižší četnost dopravních nehod,
jednu z hlavních příčin úmrtí mezi teenagery v USA, a také na
vzdělání, především vyšší pravděpodobnost ukončení střední školy a
nástupu na vysokou školu. V kombinaci s teorií lidského kapitálu,
poukazující na to, že vzdělanější lidé jsou více produktivní, má pak
lepší vzdělání dlouhodobé pozitivní dopady na celou ekonomiku.
Výsledky studie naznačují, že oddálení doby zahájení výuky by se
vyplatilo ve smyslu veřejného financování, růstu amerického
hospodářství a také mělo potenciálně významný pozitivní dopad na
veřejné zdraví.
Konečně, poslední studie využívá Structural Equation Model (SEM)
k analýze vlivů na produktivitu na pracovišti za pomoci dat z
průzkumu 31 950 zaměstnanců ve Velké Británii. Mezi analyzované
faktory patří socioekonomické charakteristiky, životní styl, doba
dojíždění do práce, fyzické a duševní zdraví a pracovní prostředí.
Studie ukazuje, že i když vezmeme v potaz personální rozdíly mezi
lidmi (pohlaví, věk, příjem apod.), analyzované faktory mají
významný dopad na produktivitu. Nejsilnější jsou dopady duševního
a fyzického zdraví, pokrývající více než 84 % všech přímých účinků
na produktivitu. Duševní a fyzické zdraví také fungují jako
zprostředkovatelé nepřímých efektů jiných proměnných: 93 %
nepřímých vlivů je zprostředkováno duševním anebo fyzickým
zdravím, což znamená, že i faktory jako podpora od vedoucího,
spokojenost s prací nebo pocit izolovanosti v konečném důsledku
ovlivňují produktivitu právě skrze duševní anebo fyzické zdraví.

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance