Detail práce

Karel Engliš-teoretik a praktik veřejných financí v ČSR.

Autor: Mgr. Petra Lubichová
Rok: 2002 - letní
Vedoucí: doc. Ing. Karel Půlpán CSc.
Konzultant:
Typ práce: Diplomová
Hospodářská politika
Jazyk: Český
Stránky: 118
Ocenění:
Odkaz:
Abstrakt: Prof. Karel Engliš patřil k nejvýznamnějším osobnostem meziválečného Československa, tato práce se zaměřuje na jeho teoretický a praktický přínos v oblasti veřejných financí. Englišův teoretický přístup silně ovlivnil jeho vysokoškolský učitel Albín Bráf - jeden z "otců" české ekonomické vědy, Engliš však dospěl ve svém myšlení mnohem dále. Englišova teleologická národohospodářská teorie se stala originálním příspěvkem českému ekonomickému myšlení a svým významem dokonce překročila hranice naší země. Engliš rozpracoval svoji ekonomickou teorii do různých oblastí veřejných financí, přičemž čtenáře seznamujeme (ve třetí kapitole) především se zpracováním následujících problémů: teoretická konstrukce státního rozpočtu, rozpočtové příjmy a daňová soustava, státní dluh a státní úvěr, hospodaření svazků územní samosprávy.
Karel Engliš dostal mimořádnou příležitost uplatnit své teoretické názory v ekonomické praxi mladé Československé republiky -- ve 20. letech zastával funkci ministra financí v šesti československých vládách. (Englišovu působení v praxi je věnována druhá kapitola.) Tato léta strávil Engliš především neustálým bojem o udržení vyrovnaného státního rozpočtu, což považoval vedle zdravé měny za jeden z hlavních pilířů úspěšného ekonomického rozvoje. Podařilo se mu také prosadit reformu formální stránky státního rozpočtu, víceméně v souladu se svou teleologickou ekonomickou teorií. Úspěšně se snažil vyřešit problém státního zadlužení. Slabších výsledků dosáhl v zamýšlené rekonstrukci příjmové stránky státního rozpočtu, která podle jeho názoru teoreticky nevyhovovala exportní povaze Československa. Engliš se také silně angažoval v nápravě krizové finanční situace samosprávných svazků. Mezi všemi ekonomickými opatřeními pak vynikala především náročná, pronikavá a komplexní tzv. Englišova neboli berní reforma z roku 1927. Berní reforma spočívala na třech zákonech z července 1927 a měla splnit hned několik cílů: Opatřením k nastartování ekonomického růstu byla snaha omezit tlak přímých daní na tvorbu kapitálu. Nepřehledná situace v daňovém zákonodárství vyžadovala dále unifikaci a kodifikaci soustavy přímých daní. Ruku v ruce s reformou přímých daní bylo nutné nově upravit také hospodaření samosprávných svazků. Posledním záměrem reformy bylo umožnit podnikům ohodnotit svůj majetek v souladu s novou úrovní stabilizované měny. Berní reformě a pokusu o její zhodnocení je věnována samostatná (třetí) kapitola.


Leden 2022
poútstčtsone
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Partneři

Deloitte

Sponzoři

CRIF
McKinsey
Patria Finance