Implementace předvstupní pomoci EU v České republice
| Autor: | Mgr. Pavlína Žáková, PhD (Samková) |
|---|---|
| Rok: | 2003 - letní |
| Vedoucí: | † prof. Ing. Luděk Urban CSc., Jean Monnet Professor |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Disertační |
| Jazyk: | Anglicky |
| Stránky: | 177 |
| Ocenění: | |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | Předkládaná disertační práce je věnována vysoce aktuálnímu tématu české reality: přípravě České republiky na začlenění do systému regionálních podpor Evropské unie (Strukturálních fondů). V rámci těchto příprav čerpá Česká republika již dnes pomoc EU v rámci tzv. předstrukturálních fondů. Práce se soustředila na zodpovězení otázky, jak je tato pomoc využívána na regionální úrovni. První kapitola se zabývá různými aspekty pomoci, kterou Evropská unie až dosud poskytla České republice. Seznamuje čtenáře s tím, jak se vyvíjely cíle, rozsah, nástroje a formy pomoci, procedury a mechanismy její implementace, a rovněž podává přehled fondů EU, z jakých mohou regionální aktéři čerpat. Druhá kapitola je věnována druhé straně téže mince: popisuje úsilí České republiky vynaložené na využití této nabízené pomoci. Rozebírá postupně systém regionální politiky v České republice, její legislativní a institucionální rámec, územní uspořádání veřejné správy v ČR, tvorbu programových dokumentů, otázky financování regionální pomoci a systém regionální statistiky. Ve všech těchto aspektech regionální pomoci v ČR, jak byla utvářena zejména od poloviny 90.let, je patrný vliv "instrukcí" Evropské unie. Třetí kapitola představuje jádro celé práce. Seznamuje čtenáře s výsledky vlastního výzkumu - dotazníkového šetření s cílem odhalit roli jednotlivých regionálních aktérů v regionálním rozvoji, jejich dosavadní zkušenosti s fondy EU a jejich připravenost na využívání finanční pomoci ze Strukturálních fondů. Výzkum se zaměřil na tři skupiny regionálních aktérů v České republice, kteří mají největší podíl na regionálním rozvoji a nejsilnější vazbu na pomoc EU: obce nad 5000 obyvatel, kraje a regionální rozvojové agentury (RRA). Elektronickou cestou byly 263 obcím, 13 krajům (vyjma Prahy) a 18 RRA rozeslány strukturované dotazníky s otázkami v oblasti úlohy v regionálním rozvoji, kompetencí, partnerství, lidských zdrojů, financování projektů regionálního rozvoje, zkušeností s fondy EU a zdrojů informací o programech EU. Návratnost, které bylo dosaženo, lze dle měřítek sociologických výzkumů považovat za uspokojivou: 58% u obcí, 100% u krajů a 82% u RRA. Pro analýzu odpovědí získaných v dotazníkovém šetření byly použity dvě základní metody. První představuje metoda relativní četnosti odpovědí (či procentuálního rozdělení odpovědí) tradičně používaná v sociologických výzkumech, zejména výzkumech veřejného mínění. Druhým analytickým nástrojem byla metoda GUHA (General Unary Hypotheses Automaton), speciální metoda zpracování dat vyvinutá týmem vědeckých pracovníků na půdě Československé akademie věd. Její předností je schopnost pomocí speciálního softwaru vyhodnocovat nominální data, tj. údaje kvalitativního charakteru. Metoda GUHA generuje hypotézy o souvislostech či závislostech podporovaných daty. Čtvrtá kapitola shrnuje klíčová zjištění, která z výzkumu vyplynula. Na základě těchto zjištění jsou zde učiněna doporučení směřovaná k odstranění nejčastějších problémů a překážek pociťovaných jednotlivými regionálními aktéry při implementaci pomoci EU. Navrhujeme zlepšení, která -- pokud realizována -- mohou zvýšit efektivitu finanční pomoci EU České republice, maximalizovat prospěch z této pomoci plynoucí a podpořit absorpční kapacitu na místní a lokální úrovni. |
| Ke stažení: | Disertační práce - Žáková |
