Životaschopnost zreformovaných penzijních systémů v Maďarsku a v Polsku
| Autor: | Mgr. Petr Hedbávný |
|---|---|
| Rok: | 2003 - letní |
| Vedoucí: | doc. Ing. Ondřej Schneider MPhil., Ph.D. |
| Konzultant: | |
| Typ práce: | Diplomová Hospodářská politika |
| Jazyk: | Český |
| Stránky: | 87 |
| Ocenění: | Pochvala děkana Fakulty sociálních věd za vynikající výkon u státních zkoušek a za vynikající diplomovou práci |
| Odkaz: | |
| Abstrakt: | Diplomová práce se zabývá reformou penzijního systému jako reformou jeho uspořádání, které by mělo reflektovat preference voličů o redistribuci v penzijním systému. Teze o neoptimálnosti diskreční politiky v situacích, kdy jednotlivci jsou schopni do určité míry předvídat kroky vlády (Kydland a Prescott 1977), je aplikována na penzijní systém. Závěr pro načasování penzijní reformy je následující: to, zda pravomoc vlády diskrečně stanovovat některé parametry penzijního systému urychlí jeho reformu či nikoli, závisí především na velikosti faktoru, jímž jednotliví voliči diskontují budoucnost. Centrálním tématem práce je životaschopnost zreformovaného penzijního systému. Životaschopným penzijním systémem se rozumí takový penzijní systém, který poskytuje maximální očekávanou výši penze při daných preferencích voličů o redistribuci v penzijním systému. Nutnou podmínkou vzniku životaschopného penzijního systému je široký konsensus napříč politickými stranami, tripartitou a případnými dalšími silnými zájmovými skupinami o podobě penzijního systému. Životaschopnost penzijního systému je ohrožena, pokud uspořádání penzijního systému umožňuje některým aktérům sledovat takové individuální maximalizační strategie, které jsou na úkor ostatních pojištěnců. Hlavním rizikem pro životaschopnost penzijního systému jsou tedy taková rozhodnutí či jednání politiků, která sledování zvrácených maximalizačních strategií (rent-seeking, free-riding apod.) umožňují nebo tolerují. Vyčleněním prostředků na financování přechodu ke zreformovanému penzijnímu systému a zpracováním predikcí vývoje financování penzijního systému v závislosti na vývoji makroekonomických a demografických veličin se zvyšuje pravděpodobnost, že penzijní reforma bude implementována v duchu schválené legislativy. Z následné analýzy životaschopnosti jednotlivých typů penzijních systémů vyplývá, že volba vhodného penzijního systému závisí na konkrétním institucionálním rámci v dané zemi. Empirická část práce je věnována maďarské a polské penzijní reformě z druhé poloviny 90. let 20. století. V obou zemích se míra dosaženého konsensu o podobě zreformovaného penzijního systému odrazila na průběhu implementace schválených penzijních reforem. |
| Ke stažení: | Diplomová práce - Hedbávný |
