Dalibor Roháč (červen 2017)

Dalibor Roháč pochází z Bratislavy a bakalářský titul na IES získal v roce 2005. Poté absolvoval magisterské studium na americké George Mason University zakončené titulem M.A.. Titul M.Phil. z ekonomie naopak obdržel na St. Antony’s College university v Oxfordu. V roce 2009 si Dalibor dodělal na IES malý doktorát (PhDr.) a v roce 2014 získal doktorský titul z politické ekonomie na londýnské King’s College.

Dalibor nyní působí jako vědecký pracovník ve washingtonském American Enterprise Institute (AEI), kde se věnuje evropským politickým a ekonomickým trendům. Konkrétně se zaměřuje na centrální a východní Evropu, Evropskou unii a eurozónu, americko-evropské vztahy a transformaci post-komunistických zemí. Dalibor je současně i hostující juniorský výzkumník na britské univerzitě v Buckinghamu, na Max Beloff Centre for the Study of Liberty a působí i jako výzkumník na Institute of Economic Affairs v Londýně. Před AEI Dalibor spolupracoval s americkým centrem Cato Institut pro světovou svobodu a prosperitu, londýnským Legatum Institut jako analytik a současně zde také působil jako zástupce ředitele pro ekonomická studia, nebo jako analytik v bruselském Center for the New Europe. Krátce také pracoval v kanceláři prezidenta České republiky. Daliborovy analýzy a komentáře jste mohli zahlédnout ve Financial Times, Los Angeles Times, nebo ve The Wall Street Journal Europe, odborné články pak v časopisech Constitutional Political Economy, Economic Affairs a v European Journal for the History of Economic Thought.

Dalibor žije v USA se svou slovenskou manželkou, rovněž absolventkou IES, a ve volném čase si užívá vaření nebo cestování.

 

Studoval jste na IES, na Oxfordu, na George Mason University nebo na King's College. Co jste si z každé školy odnesl nejdůležitějšího? Každá Vás jistě nějak formovala a ovlivnila…

Každá škola mne formovala trošku jinak. Jak bakalářský stupeň na IES, tak MPhil na Oxfordu mi pomohly postavit základy a později si i upevnit mé technické “nástroje”. GMU a King's College (zde jsem dokončil svůj doktorát v politické ekonomii) mi pomohly v rozšíření obzorů a povzbudily mne v překonávání hranic mezi jednotlivými obory. Musím ale přiznat, že po celé studium v zahraničí jsem hodně čerpal z mého bakalářského studia na IES, které je myslím na stejné úrovni jakou nabízí i přední světové ekonomické školy.

Pohybujete se v zahraničí v akademické sféře, působíte v mezinárodních think-tanzích, pomáhá Vám i Vaše osobní zkušenost ze střední a východní Evropy?

Velmi! Můj zájem o ekonomii a společenské vědy byl vlastně vykřesán osobní zkušeností pádu komunismu a postkomunistické transformace ve střední a východní Evropě. Transformace je zajímavým tématem sama o sobě. Myslím si, že osobní zkušenost by ale měla také znamenat, že Češi, Slováci i ostatní obyvatelé regionu budou citlivější na nebezpečí, jimž dnes čelí svobodná a otevřená společnost. Ve srovnání s našimi přáteli na západě máme mnohem méně důvodů být nespokojení, protože jsme přímo zažili nesvobodnou společnost. Navzdory všem problémům, kterým naše demokracie a tržní ekonomika čelí, je nutné si uvědomit, že věci by mohly být mnohem horší, politicky i ekonomicky, než jak tomu nyní je.

Dalibore, loni jste publikoval knihu, která je konzervativní obhajobou Evropské unie, jaké je hlavní poselství knihy, došel jste k nějakému překvapivému závěru?

Jako mnoho lidí z mé generace v této části světa jsem zahájil svou intelektuální cestu s relativně silnými euroskeptickými názory. Koneckonců, jako vysokoškolák jsem byl zaníceným čtenářem Václava Klause, Miltona Friedmana a anglického konzervativního tisku. Postupně jsem se však s euroskepticismem rozloučil. Nemyslím si, že EU je dokonalá a do značné míry si stojím za svými staršími kritikami. Zároveň jsem si ale uvědomil, že navzdory všem svým nedostatkům se tomuto evropskému projektu podařilo poskytnout některé klíčové veřejné statky - mír, prosperitu a demokratické zřízení - což by nemělo být považováno za samozřejmé.

Působíte ve Velké Británii a USA. Pociťujete změny poslední doby v imigrační politice Spojených států i osobně? Jak se na tuto problematiku, zejména co se týče migrace kvalifikovaných sil, jako cizinec díváte?

Bez ohledu na to, kdo je prezidentem, imigrační úředníci USA někdy působí hrozivě. Osobně jsem po volbách Donalda Trumpa nezažil nic neobvyklého. Jsem si však vědom toho, že mnoho jiných lidí se dostalo do svízelné situace na pasové kontrole na amerických letištích, zejména v době, kdy byly zaváděny Trumpovy nepromyšlené zákazy vstupu (které byly nyní soudem zrušeny).
Jako ekonom však vidím migraci jako sílu pro dobro světa. Ekonomové ukázali, že bychom mohli zdvojnásobit celosvětové HDP odstraněním migračních omezení. Z tohoto důvodu se obávám politické síly, kterou omezení imigrace získalo ve Spojených státech a rovněž i ve Velké Británii. Hlasy pro Brexit byly koneckonců poháněny nepřátelstvím vůči přistěhovalcům z východní Evropy – ačkoli ti byli prokazatelně přínosem pro britskou ekonomiku a veřejné finance!

Co děláte ve volném čase? Vypadá to, že Vaše práce je i Vaším koníčkem…


Máte pravdu, moje práce se mi opravdu líbí. Spojuje komentování současného dění, veřejnou angažovanost a také akademický výzkum. Jinak mám rád vaření (k velké úlevě mojí manželky, také absolventky IES) a cestování. Vím, že bych měl pravděpodobně dělat i nějaký sport, ale nejsem v takových věcech příliš dobrý….    

 

 

 

 

 

 

Partneři

ČSOB
Deloitte
McKinsey & Company

Sponzoři

CRIF