Petr Janský komentoval pro Český rozhlas problematiku daňových rájů a chystané kroky Evropské komise ke spravedlivějšímu zdanění

V návaznosti na nedávnou prohru Evropské komise ve sporu se společností Apple, byl náš kolega Petr Janský pozván do studia Českého rozhlasu, kde spolu s europoslancem Luďkem Niedermayerem a moderátorem Viktorem Daňkem v pořadu Evropa Plus podrobněji rozebírali, co tento rozsudek znamená pro všechny evropské státy do budoucna, i jaké další kroky ke spravedlivému nastavení danění nejen digitálních nadnárodních firem nyní Evropská komise chystá.

Diskutující se shodli, že ač byl “irský” případ, označovaný týdeníkem Politico a listem Financial Times za zlomový, zdánlivě odsouzený předem k nezdaru, bylo důležité a správné, že EK v rámci svých kompetencí a povinností jako je ochrana hospodářské soutěže, jednání společnosti Apple napadla. I když totiž irská vláda o vracení daní nestála a nebyl jí ve výsledku prokázán žádný prohřešek ve smyslu neoprávněné státní podpory, soud neřekl, že se nejednalo ze strany Applu o vyhýbání se placení daní. Odborníci tedy nepovažují případ za konec nadějí na spravedlivější nastavení danění velkých firem do budoucna, spíše za uzavření jedné slepé cesty a otevření cest a diskuzí nových. Slovy evropské komisařky Margrethe Vestager: “Boj za placení daní není sprint, ale maraton ve velmi kopcovitém terénu”. 

Co je oním obtížným terénem a proč bude jeho zdolání trvat ještě dlouho? Jde především o nastavení hranice mezi zdravou konkurenční daňovou výhodou a nelegálními úniky před daňovými povinnostmi tak, aby se na ní shodly všechny evropské státy. V současné chvíli si jednotlivé země z hlediska daňové politiky konkurují jak korektním způsobem (některé státy si zkrátka mohou dovolit nastavit obecně nižší daňové sazby, a také je zde vytvářen tlak na rozumné hospodaření státu a hlídání výdajů), tak tím nekorektním, kdy se snaží přetáhnout zdanitelné zisky velkých firem do své země tak, že budou daněny výrazně méně než jinde. Právě nabízení nízké daňové sazby konkrétním firmám je dle europoslance Niedermayera absolutně nepřijatelné, problematická je podle něj ale také rozsáhlá a nepřehledná šedá zóna, kdy se nějaká daňová sazba tváří jako dostupná pro všechny, ale ve skutečnosti na ni dosáhne jen hrstka vyvolených s příslušným cashflow a know-how. 

Pro představu, o jak velký problém se, zejména pro krizí oslabené evropské ekonomiky jedná, přidává Petr Janský konkrétní čísla: “Podle existujících odhadů tak desítky procent nad 40 % všech zisků jsou deportovány v daňových rájích, oproti tomu v zemích, kde by správně měly být daněny, tak tratí procenta až desítky procent bodů ze svých příjmů na dani z příjmů právnických osob. Konkrétně pro Českou republiku se ztráty každoročně pohybují v řádech miliard až nízkých desítek miliard korun. Což u celkových příjmů z této daně 150-200 miliard je relativně výrazný podíl.” Kromě ztrát způsobených daňovými úniky, jejichž konkrétní vyčíslení se Petr Janský snaží upřesnit ve svých dlouhodobých výzkumech, vidí jako problematické i vnímání nespravedlnosti ostatními daňovými poplatníky, kteří pak na chybějící částky samozřejmě musí doplácet. A tato nespravedlnost vnímaná napříč mnoha evropskými státy, je jedním z důležitých důvodů, proč tlak Evropské komise na reformy a změny zastaralého systému neustává a bude vekým úkolem příštích měsíců a let. 

V rámci boje za vyšší daňovou transparentnost a férové placení daní představila Evropská komise Evropskému parlamentu již dříve například návrh o zavedení společného základu daně z příjmu právnických osob a jeho konsolidaci, v současné chvíli ale musí zvažovat i využití nástrojů, které by většině států pomohly přehlasovat současné problematické daňové ráje jako je Kypr, Malta, Irsko nebo Nizozemsko. 

Jaké nástroje to jsou, v čem jsou kontroverzní, a v čem je a není z hlediska danění výjimečná pozice digitálních a technologických gigantů? 

Poslechněte si celý rozhovor zde: https://bit.ly/3mda73W