Studoval jste v Česku, v Irsku, ale i v USA. Bylo studium na místních univerzitách výrazně jiné, nebo je systém výuky v zásadě stejný?

Vždycky je těžké zevšeobecňovat, ale podle mne je mezi systémy výuky v Česku a v USA několik velkých rozdílů. První je v postoji studentů, druhý pak v čase, který pedagogové studentům věnují, a v neposlední řadě také ve stylu výuky. Studenti se kterými jsem se v USA setkal byli podle mě lépe motivované. To je asi samozřejmé, vzhledem k nezanedbatelné výši školného, kterou musí platit. Pedagogové v USA také tráví v kancelářích na univerzitě mnohem více času a jsou snadno dostupní studentům po přednáškách. To opět pravděpodobně souvisí s penězi a s tím, že jako univerzitní pedagogové v USA nemusí mít druhé zaměstnání. Na závěr, systém výuky v Americe je mnohem méně založený na memorování než u nás a naopak mnohem více na učení se tím, že řešíte problémy ve studijních skupinách. Učitel tam přitom hraje roli jakéhosi průvodce.

Na Clark University jste získal magisterský titul, ale i doktorát. Co pro Vás bylo na IES nejdůležitější pro další studium v cizině?

Díky IES jsem měl velmi dobré kvantitativní dovednosti, vynikající základy z matematiky a široký rozhled. Bylo příjemné vidět, že studenti z USA, Číny nebo z Indie studovali ze stejných učebnic jako my na IES. A můj zájem o monetární ekonomii byl podnícený kurzem, který vedli Tomáš Holub a Kateřina Šmídková

Po studiu v USA jste se vrátil zpět do Evropy. Nelákalo Vás zůstat a pracovat v USA?

Na jednu stranu bych si dokázal představit život na některých místech v USA třeba v Bostonu nebo New Yorku. Na druhou stranu mi ale chyběla různorodost Evropy, její kultura, kuchyně, krátké vzdálenosti atp. Takže nakonec to bylo rozhodnutí mezi nejzajímavější pracovní nabídkou a kvalitou života.

Během studia v USA jste se specializoval na mikroekonomii, to není typický obor centrálního bankéře….

 Ekonomická oddělení v centrálních bankách už nezaměstnávají jen makroekonomy nebo experty na monetární politiku. Mikroekonomové tam mohou být velmi užiteční, s tím, jak je k dispozici čím dál větší množství mikroekonomických databází jako například záznamy o mzdách jednotlivců, o cenách, informace z průzkumů domácností a firem, bankovní a firemní rozvahy atp. To umožňuje získat nové pohledy na mnohé otázky monetární politiky. Navíc, makroekonomické modely mají v dnešní době typicky mikroekonomické základy a tyto parametry musí být nějak odhadnuty.

V současné době pracujete jako ekonom v Lucemburské centrální bance, nějaký čas jste působil i v Belgické centrální bance v Bruselu, odlišuje se to nějak výrazněji, nebo je práce v obou bankách na podobné pozici stejná?

Navzdory tomu, že v obou bankách jsem měl poměrně podobnou pozici, mé zkušenosti se velmi lišily. Belgická národní banka zaměstnává poměrně velké množství výzkumníků, kteří se zaměřují na svou oblast. Naopak Lucemburská centrální banka je jednou z nejmladších a nejmenších centrálních bank v Evropské unii a výzkumná sekce má méně než tucet ekonomů. To znamená, že čelím více různým tématům a kombinuji jak výzkum, tak práci na aktualních měnověpolitických tématech, což mně osobně vyhovuje.

Žijete s celou rodinou v Lucemburku, co Vám zde oproti Česku chybí a co byste naopak zavedli ve své rodné zemi?

Veřejná správa v České republice (a nejen tam) by se mohla hodně učit z efektivity lucemburského systému. Co mi tady hodně chybí, jsou mí přátelé a rodina.

Jaká je Vaše nejoblíbenější odpočinková aktivita?

Mám rád cyklistiku, vysokohorskou turistiku a všechno, co se týká digitální fotografie.