Kromě IES jste vystudoval bakaláře i na Matfyzu. Proč pro Vás byl tento mix škol přitažlivý a jak jste zvládal kombinaci dvou náročných oborů?

Již od střední školy mě fascinovala matematika, ale zároveň jsem se nechtěl stát čistým matematikem a spíše se chtěl soustředit na její aplikaci. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl studovat IES, protože nabízel rigorózní kurzy matematiky a kombinoval je se zajímavými aplikacemi v ekonomii. Rozsah matematických kurzů na IES je ale - pochopitelně - omezený a můj zájem o matematiku nebyl uspokojený. Proto jsem se rozhodl, že se zapíšu na MFF na studium obecné matematiky a studoval jsem obojí současně, IES i MFF.
Ekonomie a matematika nejsou zcela odlišné oblasti - obojí je velmi analytické a jsou zde společná témata. Kromě toho mi přišly všechny matematické kurzy na MFF neuvěřitelně zajímavé (až možná s výjimkou obecné algebry :)) a má studia na MFF jsem si opravdu užíval. Proto jsem nikdy neměl pocit, že by studium na IES a MFF  bylo přehnaně obtížné. Tím, že zkouškové, včetně předtermínů, trvá 5-6 týdnů, je možné na Karlově univerzitě absolvovat 8-12 předmětů za semestr. To by nešlo například na univerzitách v USA, kde jsou všechny midtermy a závěrečné zkoušky během jednoho týdne.

Na magisterské studium jste šel na Columbia University v USA. Co Vás v rozhodování o výběru školy nejvíce ovlivnilo, proč právě Columbia? Nelákala Vás nějaké evropská univerzita?

Už od mé první návštěvy v USA, kdy mi bylo 13, jsem byl odhodlán studovat nebo pracovat v USA. Studium v zahraničí bylo dalším důvodem, proč jsem se rozhodl zapsat se na IES, protože je známo, že rok co rok jde mnoho studentů na špičkové akademické programy v zahraničí.
Po ukončení bakalářského studia na IES mi zbýval jeden rok na MFF, takže jsem se začal připravovat na magisterská studia v zahraničí.
Mé nadšení pro matematiku a jeji aplikace se behem mych studii jeste prohloubilo. Konkrétně jsem se zacal zajimat o statistiku, optimalizaci a operační výzkum (i když stále považuji funkcionální analýzu za nejkrásnější a nejvíc fascinující oblast v matematice). Operační výzkum je však velmi široký, takže jsem potřeboval zúžit svůj výběr. V té době jsem věřil, že jedna z nejzajímavějších aplikací operačního výzkumu je v oblasti financí, což mě přivedlo k finančnímu inženýrství (financial engineering (FE)). Začal jsem zkoumat magisterské programy ve finančním inženýrství a rychle jsem si uvědomil, že díky sofistikovanosti amerických finančních trhů i samotného amerického trhu práce poskytovaly právě americké školy špičkové vzdělání v této oblasti. V Evropě existuje jen několik programů finančního inženýrství nebo oblasti tomu podobné, ale žádný z nich mne tolik nezaujal.

Když jsem vybíral z užší nabídky programů, mou nejvyšší prioritou bylo curiculum. V tomto ohledu byl program Columbie snadná první volba, protože nabízeli šest základních dobře organizovaných kurzů a k tomu jsem si mohl vybrat šest volitelných předmětů. Ty se ukázaly jako klíčové pro můj profesní rozvoj, protože jsem se mohl kromě financí zaměřit na machina learning, optimalizaci a AI.
Mou druhou prioritou při výběru bylo, jak si program stojí z hlediska zaměstnanosti po absolvování a kvality vyučujících. V tomto ohledu byla Columbie také mezi nejlepším výběrem. Právě tyto dva faktory jsou totiž důvodem, proč se program Columbie v oblasti finančního inženýrství neustále řadí mezi top 3 na světě.
Konečně, lokalita NY byl také významný faktor, protože zde jste ve finančním centru (a opravdu hlavním městě) světa.

Poznámka: Více o mých studiích na Columbii si můžete přečíst na webové stránce IES v sekci Studium v zahraničí.

Máte praxi ze stáží v pražské IBM a KPMG a v NY z Morgan Stanley a nyní Goldman Sachs. Jak hodnotíte práci v těchto firmách? Liší se nějak výrazně pracovní prostředí nebo pracovní morálka v businessu na jednotlivých kontinentech?

Přestože společnosti/divize, kde jsem pracoval, jsou dost odlišné, celkově je pracovní prostředí srovnatelné. Pravděpodobně je to dáno skutečností, že všechny společnosti jsou velké korporace, což do značné míry určuje pracovní prostředí a způsob, jakým fungují. Pokud jde o samotnou práci, podílel jsem se na zajímavých projektech na obou kontinentech a setkal jsem se s velmi talentovanými lidmi ve všech společnostech, pro které jsem pracoval. Koncentrace tvrdě pracujících, motivovaných a vysoce nadaných lidí je však přirozeně vyšší v NYC. I přesto ale věřím, že většina kolegů, s nimiž jsem pracoval v Praze, by byla v NYC stejně úspěšná jako v Praze, kdyby měli příležitost. Obecně platí, že pracovní doba v NYC je delší než v ČR, což odpovídá velikosti a úrovni businessu, který děláte.

Bezprostředně před Vaším angažmá v GS jste působil jako výzkumný assistent na Columbii. Na co přesně se Váš výzkum zaměřoval? Jak probíhal váš posun od výzkumu k businessu?

Pracoval jsem na výzkumu mikrostruktury trhu s profesorem Costisem Maglarasem. Zpočátku byl vyzkum míněn jako projekt jednoho významného rodinného hedgeového fondu v NYC. Měli jsme vyvinout elektronickou obchodovací platformu, ale naneštěstí se hedgeový fond nakonec rozhodl, že projekt neuskuteční. Tržní mikrostruktura je podle mého názoru jednou z nejzajímavějších oblastí finančního inženýrství a financí obecně, neboť spojuje oblasti, jako je ekonomie (směny a interakce lidí), machine learning, stochastickou optimální kontrolu , programování a znalost financí. Jakmile byl projekt zastaven, rozhodl jsem se využít příležitosti v Goldman Sachs, kde nyní pracuji jako kvantitativní stratég v divizi investičního bankovnictví. Stratégové jsou zodpovědní za vývoj nejmodernějších kvantitativních a analytických metod, které pomáhají identifikovat a řešit businessové problémy. Ačkoliv v GS pracuji v investicním bankovnictví, většinu času pracuji na vývoji algoritmů pro machine learning a dalších přístupů, které se zabývají algoritmickym řešením problémů. Velká část práce spočívá v provádění výzkumu, tj. ve zkoušení nových věcí a zjišťování, zda a proč fungují či nikoliv, takže přechod od výzkumu k businessu nebyl tak citelný. Existují ovšem rozdíly - v podnikovém prostředí máte obvykle dané termíny a důraz je kladen na generování příjmů, zatímco v akademickém výzkumu máte kreativnější svobodu a čas na to být velmi důkladný.

Zaujalo mne, že ve volném čase děláte crossfit a venčíte psy. Je to zajímavá kombinace :-) Jak to funguje s venčenim, jedná se o brigádu, nebo je to opravdu jenom koníček?

Celý svůj život se věnuji sportu a pravděpodobně bych se zbláznil, kdybych přestal pravidelně generovat endorfiny cvičením. Takže každé ráno než jdu do práce, dělám CrossFit. Je to totiž jediný čas, který si můžete s prací naplánovat.
Venceni psu je čistě dobrovolná činnost. Mám rád psy a motal jsem se kolem nich už od malička. V NYC je však těžké mít psa, protože většinou trávíte mnoho času mimo domov a nemůžete ho přinést do práce (i když by to bylo skvělé– ale moje produktivita by utrpěla prudkým poklesem). Abych vykompenzoval, že mi psi chybi, začal jsem během víkendů chodit do útulku pro psy ve Williamsburgu, kde je můžete venčit než najdou domov. Naštěstí je to většinou rychlé a většina psů najde domov za pár týdnů.