Od mládí jste hrál na kytaru. Studoval jste tento obor dokonce na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. K tomu jste se ale pustil do studia ekonomie. Co Vás k tomu motivovalo?

Bylo mi asi 15 let, když jsem si uvědomil, že se chci věnovat hudbě profesionálně. Ale nechtěl jsem po střední škole studovat hudbu na vysoké škole, protože jedinou možností, kam jsem mohl jít, byla Vysoká škola múzických umění v Bratislavě nebo v Praze. Tam se však věnují hlavně klasické hudbě a mě víc bavila současná muzika. Chtěl jsem ale titul z univerzity. Pak jsem přišel na to, jak tohle dilema vyřešit. Začal jsem studovat dvě školy dohromady – konzervatoř a univerzitu. Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze se zaměřuje na současnou hudbu, takže pro mne byla jasnou volbou. Také jsem se zajímal o ekonomii, mezinárodní vztahy a finance už během střední školy, takže jsem si poslal přihlášku na IES. Nebylo to snadné, protože obě školy byly náročné, a připouštím, že jsem během studia zažil pár horkých chvil. Nicméně jsem chtěl mít možnost volby po skončení studia. Dokonce jsem uvažoval o tom, že se oba obory v mém životě nějak prolnou. Moje motivace proto byla tak silná, že se mi podařilo dokončit obě školy.

Existuje nějaká podobnost v univerzitním studiu v oborech jako je ekonomie a hře na hudební nástroj?

Rozhodně! Ekonomie, je podobně jako hra na hudební nástroj, velmi komplexní věda. Všechno souvisí se vším. Stejně tak jako může být několik subjektivních úhlů pohledu, jak lze pohlížet na ekonomický problém, nebo jak interpretovat skladbu, existují zde základní pravidla, která se dají aplikovat bez ohledu na to, jaký je Váš osobní názor. V obou případech je důležité, aby si člověk důkladně osvojil daný obor, nejen základy, ale i pokročilé dovednosti tak, aby chápal, o co jde. Při hudebních vystoupeních je také důležité, aby to publiku znělo jednoduše a pochopitelně.

Hodí se Vám znalosti nabyté na IES ve Vaší současné profesi?

Ano i ne. Zřejmě jsem zapomněl všechno o ekonometrii nebo o pokročilé makroekonomii, jednoduše proto, že jsem to od ukončení studia nepoužil, ale jsou věci, které mě IES naučil a které používám každý den. To, že jsem absolvoval náročné studium ekonomie, mi rozšířilo obzory v mnoha směrech a dává mi mnohem větší sebedůvěru při jednání s klienty nebo při obchodních jednáních. Díky tomu se víc zaměřuji na detail a určitě pracuji systematičtěji. Intenzivní matematický trénink na IES také zlepšil moji hudební paměť a představivost. Jak všichni víme, studium ekonomie Vás ovlivní ve způsobu, jak uvažujete o okolním světě, a já nejsem výjimkou. Mí přátelé, kteří ekonomii nestudovali, mi dokonce někdy říkají, že vše hodnotím způsobem „efektivní/neefektivní“ a to až příliš často.

I po skončení studia na IES jste se věnoval ekonomii. Publikoval jste dokonce knihu a několik vědeckých paperů. Jaké jsou nyní Vaše plány do budoucna, myslíte, že ekonomie bude mít nějaké místo ve Vašem životě?

Díky mému vedoucímu diplomové práce, panu Petru Teplému, jsem pokračoval s ekonomickým výzkumem i po ukončení studií na IES. Téma mé diplomové práce (regulace hedgeových fondů a private equity) bylo v době, kdy jsem končil školu, velmi žhavé a protože Petr v tu dobu dělal v této oblasti také výzkum, tak jsme spojili síly a publikovali spolu několik paperů/ článků. Jsem mu velmi vděčný za to, že mě podpořil, abych editoval, updatoval a doplnil svou magisterskou práci, takže jsem jí mohl vydat dokonce jako knihu, pod názvem Regulation of Hedge Funds and Private Equity: Lessons from the Global Financial Crisis. Teď, ani v budoucnu se neplánuji věnovat ekonomii. Ale stejně tak jsem neočekával, že bych někdy psal paper o ekonomii muziky a “superstar efektu” v hudbě, nebo historický paper o tom, jak společnost Martin Guitars přežila Velkou depresi. Nakonec jsem zpracoval všechny tři. Člověk nikdy neví. Tak nějak cítím, že ekonomie zůstane důležitou součástí mého života.

Jaký je, podle Vašeho názoru, největší úspěch ve Vašem životě?

Asi především to, že jsem se dostal a dokonce získal stipendium na prestižní Berklee College of Music v Bostonu, USA. Je to škola, o které jsem snil ještě jako malý kluk. Nyní je pro mě největším úspěchem, že se mi povedlo, jako jednomu z mála, školu dostudovat s vynikajícím prospěchem v dvojitém studijním programu, a to za pouhé tři roky.

Co děláte ve volném čase, jak relaxují hudebníci?

Těžko říci, kde je hranice mezi mojí prací a volným časem. Mám rád svou práci, a i během svého volného času obvykle stále dělám něco, co je spojené s hudbou (poslouchám muziku, chodím na koncerty, zkoumám, co nabízí trh hudební produkce atd.). Samozřejmě, že někdy je hudby už příliš a to je pravý čas na procházku. Moc rád se toulám pražskými ulicemi. Z těch nehudebních aktivit mě ještě hodně baví studium cizích jazyků, stejně tak jako ztrapňování se, když se jimi snažím domluvit se při svých cestách v zahraničí.