Tereza Lokajíčková
Tereza Lokajíčková
Pražská rodačka Tereza Lokajíčková ukončila studium na IES v roce 2010. Už během bakalářského studia vycestovala na zahraniční studijní pobyt na britskou University of Bath. Na magisterském studiu si vybrala program Ekonomie, hospodářská politika a evropská integrace. Ještě při studiu začala pracovat jako asistentka auditora ve společnosti Deloitte. Během magisterského studia na IES se Tereza začala věnovat i výzkumu pro CEFRES (French Institute for Research in Social Science) a také působila jako finanční analytička ve společnosti Discovery Group. V roce 2010 odešla do Belgie, kde začala pracovat pro společnost ING jako business and market analyst. Později nastoupila do Evropské komise jako socio-ekonomická analytička. Studovala právo na University of London a také absolvovala několik kurzů na Barcelona Graduate School of Economics. V Evropské komisi nyní pracuje jako case handler v Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž. Tereza ve volném čase zpívá a hraje na saxofon v české kapele a také relaxuje tancem. Většinu svého volného času však věnuje rodině, je vdaná a má dvouletou dceru. |
Studovala jste na IES program Ekonomie, hospodářská politika a evropská integrace, který předmět byl pro Vás nejužitečnější z pohledu Vaší současné pracovní praxe?
Byl to nejspíš předmět Antitrust economics. Tam jsem objevila, že existuje spojení mikroekonomie a aplikované ekonometrie (oba tyto předměty mě hodně bavily) a že je dokonce možné najít takovou práci v soukromém sektoru. Poté, co jsem rok pracovala v ING v Belgii, jsem si byla jistá, že to je to, co chci v budoucnu dělat. V té době jsem dostala pracovní nabídku od RBB Economics, což je konzultační společnost, která dělá ekonomickou analýzu případů hospodářské soutěže, a současně i od Evropské komise, direktoriátu pro zaměstnanost. Nakonec, přestože RBB Economics byl můj „dream job“, jsem dala přednost Evropské komisi. Není totiž příliš výhodné být belgickým daňovým poplatníkem, a obecně v Belgii nejsou podmínky třeba pro mateřskou dovolenou nejlepší. V Komisi je podporována vnitřní mobilita, takže jsem předpokládala, že dříve nebo později se k hospodářské soutěži dostanu i tam. A to se stalo, po třech letech v Komisi jsem nastoupila do Directorate-General for Competition.
Studovala jste postgraduálně i právo v Londýně. Co nejdůležitějšího jste si odnesla z této školy?
Ačkoliv jsem zde titul nikdy nezískala, i těch několik zkoušek, které jsem složila v oblasti soutěžního práva byly jedním z faktorů, které přispěly k mému přijetí do Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž v Evropské komisi. A nikdy není špatné znát také právní stránku věci, nejen tu ekonomickou.
Co se přesně děláte na Vaší pozici case handler na Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komisi?
Pracuji v oddělení, kde se zabýváme státní pomocí, konkrétně regionální pomocí a infrastrukturou. Samozřejmě tím, že jsem Češka, mám zejména české a slovenské případy, nebo takové, které jsou v angličtině, nebo jsou do ní přeložené z jiných národních jazyků. Jsem v pravidelném kontaktu se stálými zastoupeními zemí při EU a také někdy s lidmi z ministerstev nebo z úřadů pro ochranu hospodářské soutěže.
Jak zvládáte spojit kariéru, neustálé vzdělávání se a mateřství? Za poslední roky jste toho zvládla opravdu dost…
Jak jsem již zmínila, jedním z důvodů, proč jsem dala přednost Komisi před „konzultačkou“ byla možnost vyváženého pracovního a osobního života. Když jsem se vrátila z mateřské dovolené, která trvala jeden rok, začala jsem pracovat na zkrácený 80procentní úvazek, což spolu s tím, že máme chůvu, která i hodně pomáhá s domácností, mi opravdu umožňuje mít vyvážený rodinný a pracovní život. Co se týče studia, právě ten rok, kdy jsem byla doma s dcerou, byla úžasná příležitost pro další vzdělávání se. Neříkám, že to bylo jednoduché, ale za tu námahu to určitě stálo.
Žijete s manželem v Bruselu, je zde nějaká česká komunita, nebo spíš fungujete v komunitě lidí z Evropské komise (nebo obecněji lidí, se kterými jste se seznámili díky práci)?
V Bruselu je česká komunita, ale kromě mé české kapely a českých kolegů v práci se s Čechy příliš nestýkám. Než se moje dcera narodila, byla jsem více v kontaktu s dalšími expaty, které jsem znala z práce i z mých společenských aktivit. Ale poslední dva roky se spíše vídáme s kamarády, kteří mají děti. A mezi těmi je Čechů poměrně málo.
Jaký tanec máte nejraději? :-)
Mým nejoblíbenějším je asi argentinské tango. Žádný jiný tanec vám neumožní takové spojení s vaším partnerem. Ale také máme rádi salsu, plesy nebo tradiční španělský tanec „sevillanas“. Máte tušení, jak krásné šaty ženy nosí na tanec sevillanas?