Studoval jste na Goethe University ve Frankfurtu, absolvoval jste zde celé magisterské studium. Proč jste si vybral právě tuto školu? Čím Vás zaujala?

Vybral jsem si Goethe University ve Frankfurtu, jelikož mě při bakalářském studiu na IES zajímala makroekonomie a monetární politika. Goethe University sídlí ve stejném městě jako Evropská centrální banka a mezi institucemi probíhá rozsáhlá spolupráce v akademické rovině. Zároveň mě vždy lákala aplikace teoretických poznatků do praxe (policy making) a tak se Frankfurt jevil jako ideální destinace.

Více než 5 let jste pracoval v Paraguayi. Jak jste se do této neobvyklé lokace dostal?

Do neobvyklých lokací obvykle vedou neobvyklé cesty. Po skončení magisterského studia jsem pracoval v economic consultingu, ale pořád jsem měl pocit, že má práce je příliš teoretická. Chtěl jsem vidět reálný dopad mé práce. Sledoval jsem rychlý ekonomický a společenských vývoj v rozvojových zemích a viděl jsem, že zavádění na první pohled poměrně jednoduchých inovací může významně zvýšit kvalitu života místních obyvatel. Zároveň jsem měl chuť žít nějaký čas mimo Evropu a poznat jiné kultury. Dostal jsem se tak ke společnosti Millicom, která je hlavním mobilním operátorem ve vice než 10 zemích Afriky a Latinské Ameriky. V Africe měl tou dobou už skoro každý mobilní telefon, zatímco bankovních poboček bylo mimo hlavní města poměrně málo. V dané situaci se mobilní telefon stal pro většinu populace nástrojem pro provádění plateb a postupně také k adaptaci dalších finančních produktů jako půjček či různých forem spoření. Jakožto Innovations Fellow jsem pracoval na segmentaci zákazníků a zavádění nových produktů v Ghaně, Guatemale a Paraguayi.

V Paraguay se projekt z původně zamýšlených 3 měsíců protáhl na 9 a v zemi jsem se zabydlel tak, že jsem neměl chuť pokračovat dál do Bolívie ani do Kolumbie. V zemi, kde žijí dle výzkumů nejšťastnější lidé na světě jsem si našel spoustu kamarádů a zejména přítelkyni a dnes manželku. Zároveň jsem dostal příležitost založit a vést pobočku původně švédského start upu Bima, který je dnes světovým lídrem v oblasti mikropojištění. Bima si uvědomuje, že obyvatelé zemích v Africe, Asii a Latinské Americe jsou vystaveni značným rizikům – dopravním nehodám, zvýšené kriminalitě a živelným katastrofám. Narozdíl od evropských občanů však nemůžou počítat se záchranou sociální sítí státu, a většinou ani nevlastní aktiva, které by mohli zpeněžit a postavit se tak po smrti hlavy rodiny zpět na vlastní nohy. Pro tyto klienty jsme postavili zcela nové srozumitelné pojištění s minimem výjimek a rychlým vyplácením škod. Zároveň jsme v mobilním telefonu našli efektivní distribuční kanál, prostřednictvím nějž jsme mohli oslovit velké množství klientů a nabídnout pojištění za velmi dostupnou cenu – často méně než dolar za měsíc. Každému klientovi jsme vysvětlili, jak pojištění funguje a po registraci mohl při absenci bankovního účtu platit svým telefonním kreditem. Tímto způsobem dnes Bima chrání přes 30 milionů klientů v 15 zemích světa.

Byla práce v Paraguayi nějak specifická? Jak se vůbec v Paraguayi žilo, co Vás nejvíc překvapilo?

Práce v telekomunikační firmě nebyla až tak odlišná od korporací v Evropě, kulturní rozdíl je nižší než v případě afrických či asijských zemích. Nicméně zakládání start upu byl jiný šálek čaje. S velmi omezeným rozpočtem jsem stavěl call center, vyjednával s dodavateli nábytku, kteří neměli bankovní účet, ani fakturu a pracovali hodně neformálně. Překvapilo mě, že když pršelo, polovina našich zaměstnanců nepřišla do práce, nicméně když jsem si zkusil projet autobusem jejich cestu do zaměstnání při prudkých bouřkách, už jsem se tolik nedivil.

Paraguay je jednou z nejméně turistických ale zároveň i bezpečnějších latinskoamerických zemí. Díky tomu jsem se tam cítil velmi dobře, místní jsou velmi přátelští k cizincům. Zejména jsem si oblíbil víkendové cyklo výlety na venkov do přírody, kde nejsou zvyklí ani na návštěvníky z hlavního města, natož na turisty a rádi se s nimi podělí o své maté. Při poznávání země jsem se dostal k závodům adventure racing, což je takový delší víkendový orienťák s různými disciplínami. Tým 2-4 závodníků dostane v sobotu ráno mapu s vyznačenými kontrolními body, kterými musí do neděle večera projet. Celá trasa má asi 150 km. Jednotlivé etapy projíždí na horském kole, pěšky, na kajaku na mocné řece Paraná či slaňováním. K orientaci mohou používat pouze mapu a kompas. V posledních dvou letech jsem se svými kamarády i několik závodů organizoval a dokázali jsme dostat do džungle a k vodopádům přes 400 zaměstnanců velké korporace v rámci teambuildingu.   

Nedávno jste se stal produktovým vedoucím v projektu Filip & Sofie ve společnosti Creative Dock. Mohl byste nám tento projekt představit?

Filip a Sofie je ambiciózní fintech project, který má za cíl změnit poměrně konzervativní finanční sektor. Věříme, že skutečně inovativní a potřebné finanční produkty nevzniknou v hlavách několika produktových manažerů v bankách, nýbrž si o ně řeknou jejich reální zákazníci. Zapojujeme do vývoje širokou komunitu (například v Facebookové komunitě Já, Filip a Sofie), stavíme produkty na základě jejích komentářů.

Jsme přesvědčeni, že finance musíme dělat pro každého člověka jinak. Každý má jiné finanční potřeby v různých etapách svého života a Filip a Sofie mu bude doporučovat produkty šité na míru jeho situace. Někdo by rád mobilem na pár kliknutí zaplatil svoji část večerní útraty v baru, jiný se skládá s kamarády na dárek a další uvažuje o investici, která by mu vynesla slušný zisk. Tato odlišnost se ve Filipovi a Sofii promítne a každému nabídne ty služby, které opravdu potřebuje. Pokud získáme milion zákazníků, i naše aplikace může mít milion verzí. 

Tak jako jsem přispěl ke změně pojišťovnictví v Paraguayi, věřím, že dokážeme s týmem Filipa a Sofie změnit český finanční sektor. Creative Dock má k tomu nejlepší předpoklady, vyvinul například úspěšný projekt Zonky a v týmu panuje obrovské nadšení a vůle dělat věci lépe. Jelikož se jedná o opradu velký projekt, stále hledáme kolegyně a kolegy, kteří nám pomůžou přetavit přání klientů ve skutečné produkty.

Ve své práci se často věnujete inovacím a technologiím. Jaký byl nejzajímavější projekt, který jste řešil, a byl naopak některý, který byste zpětně raději vynechal?

Určitě zavádění dostupného zdravotního pojištění v Paraguayi. Na trh jsme původně zaváděli pouze rizikové životní pojištění, které je poměrně jednoduché na vysvětlení a dobře fungovalo na jiných trzích, kde firma působila. Nicméně Paraguajci si možná díky relativně nižší kriminalitě myslí, že jsou nesmrtelní a tak jsme hledali jiný, pro trh více relevantní produkt. Setkali jsme se s vysokou poptávkou po dostupném, ale kvalitním soukromém zdravotním pojištění. Síť veřejných zdravotních zařízení je přeplněná a zejména na venkově nevalné kvality. Soukromé zdravotní pojištění je na druhou stranu velmi drahé.

Naučili jsme naše klienty při prvních příznacích zdravotních potížích nejprve používat službu doktora na (video)telefonu. Pacient tak v ušetřil čas, nenakazil se v čekárně a zároveň jsme snížili celkové náklady za platby zdravotnickým zařízením. Pacienty s vážnějšími symptomy jsme posléze objednali ke specialistovi.

Hodně energie, času, peněz a nervů jsme ztratili při otevírání distribučního kanálu v lékárnách. Byli jsme přesvědčeni, že si potenciální klienti při návštěvě lékárny uvědomují důležitost finančního polštáře v případě nemoci a budou tak mít o koupi pojištění velký zájem. Nebylo tomu tak – většina návštěvníků byla ve spěchu, kvůli nemoci ne zrovna v nejlepší náladě a kvůli výdajům za léky také bez peněz.

Čím relaxujete?

Jak jsem uvedl dříve, v Paraguayi jsem relaxoval při adventure races. I v Česku se budu věnovat outdoorovým sportům, nicméně zatím s manželkou spíše (znovu)objevujeme krásy Prahy.