Tomáš Vyhnánek
Tomáš Vyhnánek
Tomáš Vyhnánek se narodil v Českých Budějovicích a studium na IES ukončil v roce 2005. Od července 2015 je Tomáš náměstkem ministra financí pro řízení sekce Finanční řízení a audit. Předtím působil na Ministerstvu financí jako ředitel odboru Centrální harmonizační jednotka. Tomáš se specializuje na analýzu, kontrolu a audit veřejných financí, tomuto tématu se věnoval jak ve státní správě na ředitelských pozicích analytických odborů Ministerstva zdravotnictví a Úřadu vlády, tak na manažerských pozicích v poradenských společnostech Deloitte a ČSOB Advisory. Pracovní zkušenosti začal Tomáš sbírat už během studia na IES, kdy spolu s ostatními studenty založil firmu e-Merit, která se specializovala na analýzy a případové studie významných transformačních projektů. Hlavním projektem tohoto studentského komerčního think-tanku byla studie Vzestup a pád IPB (2002). Během bakalářských studií též pracoval v Kanceláři předsedy Senátu PČR. Na magisterském studiu si Tomáš vybral obor Hospodářská politika poté, co úspěšně získal bakalářský titul z Ekonomie na IES a z Politologie a mezinárodních vztahů na IPS FSV UK. Na filozofické fakultě UK Tomáš studoval bohemistiku a historii, tato studia však nedokončil. Tomáš se ve volném čase věnuje zejména organizační a osvětové činnosti v rámci Okrašlovacího spolku pro Terčino údolí, Nové Hrady a okolí, jehož je místopředsedou. |
Který pedagog na IES pro Vás byl tím „formujícím“, jenž Vás nejvíce ovlivnil?
Z hlediska formace budoucího ekonoma jednoznačně Karel Půlpán a jeho dějiny českého a světového hospodářství. Z hlediska univerzitního fundamentu pak Miroslav Zelený a jeho Matematika I.
Kromě ekonomie jste studoval na Karlově univerzitě i politologii a mezinárodní vztahy. Jak byste srovnal tyto obory? Uplatnil jste znalosti z politologie i při studiu ekonomie?
Jednoznačně ano – ekonomii chápu jako sociální vědu, je ostatně součástí Fakulty sociálních věd. Proto bylo pro mě důležité studovat vedle matematiky též filozofii, neboť velká část významných matematiků byli též filozofy, politickými filozofy případně estetiky. Tudíž jejich matematické teorie, které se učíme na IES, nespadly z nebe, ale měly často nějaký svůj příběh. Příběh, který byl zasazený do konkrétní hospodářské a politické situace. Není náhodou, že mnozí významní matematici se profilovali v době velkých změn – úpadek athénské demokracie nebo v časech eroze feudálního státu a nástupu osvícenství.
Máte zkušenosti s prací ve veřejném sektoru, ale i ve velké soukromé firmě. V čem je podle Vás největší rozdíl v práci pro státní správu a v soukromé sféře?
Největší rozdíl je podle mě v těch mýtech a předsudcích, které se k rozdílům mezi korporátem a státem vážou. Podle mě je rozdíl mezi velkou a malou korporací, ale ty velké korporace fungují podobně jako stát. Takže hlavní objektivní rozdíl zůstává z mého pohledu v tom, že korporát je na příjmu státního rozpočtu a stát na jeho výdaji
Nedávno jste se stal náměstkem sekce Finanční řízení a audit na Ministerstvu financí, co všechno spadá do Vaší kompetence? Jaký je běžný den takového náměstka?
Jsou to zejména dva velké kontrolní odbory, které čítají stovky lidí: Auditní orgán pro kontrolu tzv. evropských peněz a odbor Kontrola pro kontrolu tzv. českých peněz. Trochu zjednodušeně. Pak mám v gesci legislativu a metodiku v oblasti finanční kontroly, to znamená auditory, účetnictví, finanční kontrolu a přezkum hospodaření.
V neposlední řadě jsme tu rozjeli spolu se studenty a absolventy IES – to zdůrazňuji! – dva zajímavé projekty, a sice Centrální nákup státu a Otevřená data. Zejména z těch Otevřených dat mám radost, Ministerstvo financí je v nich evropským šampionem. Otevřená data MF spravuje Benedikt Kotmel a Martin Kopeček, oba dlouholetí studenti IES. Za otevřená data získali i nějaké ceny, tak snad se jim podaří i dostudovat :-).
Jak relaxujete?
Již deset let učím každý čtvrtek na IES Seminář k aktualitám, což je řekněme relaxační populárně-naučný studijní doplněk k náročným předmětům prvního a druhého ročníku bakalářského studia. Po semináři se zpravidla se studenty odebírám do baru Tučňák v Nekázance, kde pokračujeme v diskusi nad vybranými ekonomickými otázkami. Vzhledem k „nízkému inteligenčnímu deficitu,“ abych si pomohl citací, studentů IES, pro mě představuje toto čtvrteční posezení vynikající relax. Zároveň za ta léta vidím, že tzv. z Tučňáka vzešlo již množství významných absolventů, se kterými jsem v čilém profesionálním kontaktu. Část z nich působí též na ministerstvu financí, ale také jinde ve státní, neziskové či korporátní sféře. Tedy samé pozitivní externality.