Na IES jste studoval, ale také jste zde učil. Jako pedagog jste působil i na zahraničních univerzitách. Pozorujete rozdíly mezi studenty v jednotlivých zemích?

Na amerických univerzitách jsou studenti povzbuzováni klást otázky. Není otázka, která by byla příliš jednoduchá nebo snad naivní. Studenti, které jsem učil na University of Iowa, nebyli odlišní; nikdy se nebáli zeptat nebo si vyžádat vysvětlení, kterému by porozumĕli. Studenti, které jsem před odjezdem na University of Iowa míval na IES, byli – co se týká kladení otázek – rozhodnĕ opatrnĕjší. Má pozdĕjší pedagogická zkušenost mi ale ukázala, že dnešní studenti IES jsou přinejmenším stejnĕ zvídaví a dychtiví klást otázky, jako jejich kolegové na University of Iowa. V čem se ale, myslím, studenti University of Iowa liší od studentů IES je jejich interakce s vyučujícími, která je mnohem méně formální než na IES. Vetšina tamních studentů například oslovuje své pedagogy jménem, což se na IES málokdy stane.

Studoval jste kromě Česka na univerzitách v mnoha různých zemích - Francii, Belgii, USA nebo Austrálii. Jaká univerzita Vás nejvíc ovlivnila v dalším kariérním vývoji a která Vám „přirostla nejvíc k srdci“?

Pravdĕpodobnĕ nejvĕtší vliv na můj kariérní vývoj mĕla University of Queensland (UQ). Studium na této australské univerzitĕ ovlivnilo jak zaměření mého magisterského studia, tak i mé pozdĕjší rozhodnutí pokračovat doktorským studiem. Na UQ jsem měl zapsáno celkem 5 předmĕtů, přičemž dva z nich se týkaly empirických financí. Tyto kurzy byly vyučovány pedagogy, kteří byli nejen skvělými učiteli, ale také kvalifikovanými vědci, kteří publikovali v předních ekonomických a finančních časopisech. Tito profesoři nám za domácí úkol dávali replikovat své vědecké práce, což pro mĕ tehdy bylo něco úplnĕ nového a zcela pozoruhodného. Právě díky těmto zajímavým úkolům jsem se pozdĕji rozhodl dělat empirický výzkum.

Co se týká univerzity, která mi nejvíce přirostla k srdci, tak to je University of Iowa. S vĕtšinou mých tehdejších spolužáků jsme dodnes dobrými kamarády, a jedna ze spolužaček je dnes mou ženou.

V současné době pracujete jako statistik/vedoucí analytický konzultant ve společnosti Dun and Bradstreet, jaké dovednosti jsou v této profesi nejdůležitější? Dá se na to připravit ve škole, nebo je spíše důležité získat zkušenosti praxí?

Jako vedoucí analytický konzultant musíte být schopný aplikovat nejnovĕjší analytické a ekonometrické nástroje a poskytovat přitom klientovi řešení/odpovědi, která hledá. Jste neustále v kontaktu s klientem, který vám věří a respektuje vás jen a to jen tehdy, pokud jsou vaše řešení/odpovědi vždy jasné a srozumitelné a pokud vaše řešení/odpovědi vždy dodáte včas. Jako vedoucí konzultant je stejnĕ duležité umět jednat a pracovat s lidmi.

Myslím, že vysoká škola vás může naučit používat analytické nástroje, zorganizovat si práci a myšlenky nebo si procvičit jasné a srozumitelné vyjadřovaní, ale jen pracovní zkušenosti vám mohou dodat sebedůvěru ve vaší schopnost učit se novým znalostem, jak se říká “za pochodu“, ve vaší schopnost pracovat pod tlakem, efektivně komunikovat s ostatními nebo být dobrým manažerem.

Co Vás na Vaší práci baví nejvíc?

Možnost pracovat se zkušenými kolegy.

Žijete i s rodinou v USA, jak hodnotíte životní styl Američanů?

Myslím, že americký životní styl je v mnoha ohledech podobný životnímu stylu mladých Čechů. Například jednou jsem nĕkde četl, že většina Američanů během týdne hodně pracuje, aby si mohla užít víkend – to ale, myslím, platí pro většinu mých českých přátel. Stejnĕ tak se moc neliší mimopracovní aktivity. Češi dnes často sledují stejné televizní programy, chodí do stejných fast-foods a nakupují v podobných mallech a supermarketech jako jejich američtí protĕjšci. Jinými slovy, myslím, že naše životní styly jsou si velmi podobné.