Adam Rückl pochází z Ústí nad Labem a v současnosti pracuje pro Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Studium na IES ukončil v roce 2017 magisterským titulem. Během studií absolvoval výměnný pobyt v německém Hamburku, ale sbíral také řadu pracovních zkušeností. Při bakalářském studiu si vyzkoušel práci na ministerstvu financí v sekci Finančního řízení a auditu, následně pracoval v manažerském poradenství u společností Grant Thornton a také PwC. Stáž absolvoval i v agentuře CzechTrade, kde strávil 3 měsíce v USA na pobočce v Chicagu. Po návratu do Čech a ukončení studia na IES již rovnou zamířil do Škoda Auto, nejprve na pozici produktového manažera, po 4 letech tuto pozici změnil na technického vedoucího projektů. Ve volném čase se rád věnuje automobilům, běžeckému sportu, cestování, dobrému jídlu a občas i hře na kytaru.

Adame, jak vzpomínáte na svá studia na IES? Co Vás bavilo nejvíc?

Na studia v Opletalově ulici vzpomínám rozhodně rád a pravidelně se k nim v myšlenkách vracím. Možná i proto mne překvapilo, že některé vzpomínky si už uchovávám celé desetiletí.

IES pro mne znamená především vzácně inspirativní prostředí plné chytrých a často velmi všestranných lidí – vyučujících i studentů, mezi nimiž jsem našel hned několik skvělých přátel. Vedle nabytých vědomostí z oblasti ekonomie mi tak svým celkovým „působením“ otevřel IES řadu nových obzorů a poměrně zásadně ovlivnil i mé další směřování.

Z konkrétních předmětů zmíním v první řadě kurzy Matematiky u Dr. Johanise, které pro mne hlavně zpočátku byly velkou výzvou a zkouškou mé studijní motivace. Velmi mne bavila ekonometrie a její praktické aplikace, což jsem také uplatnil v bakalářské a diplomové práci. I s ohledem na moje aktuální zaměstnání také rád vzpomínám na němčinu pro ekonomy, kterou vyučovala paní Regina Faltýnová.

Několik měsíců jste pracoval v USA pro Czech Trade. Jaká to byla zkušenost? Jednalo se o hodně náročnou práci? Neměl jste touhu zůstat v USA déle?

V kanceláři CzechTrade v Chicagu jsem si vyzkoušel, jak reálně funguje podnikatelské prostředí ve Spojených státech, což samo o sobě považuji za nenahraditelnou zkušenost. Naší hlavní pracovní náplní byla podpora malých a středních českých firem při jejich vstupu a další expanzi na americkém trhu. V praxi to obnášelo různorodou práci od přípravy studií proveditelnosti přes zajištění a organizaci účasti na tradičních rozsáhlých veletrzích, až po přímé kontaktování potenciálních obchodních partnerů. V kontrastu s IES, kde jsme fungovali většinou v kvantifikovatelné a exaktní rovině, jsem se musel více zaměřit na rozvoj „soft skills“, které jsou pro úspěšný výsledek minimálně stejně potřebné. Trvale bych USA za Evropu nevyměnil, ale je to obrovská a zajímavá země, do které se určitě plánuji vrátit jako cestovatel.

Už více než 5 let pracujete ve firmě ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi. Jak jste se do této pro absolventy IES poměrně netradiční firmy dostal? Bylo to spíš náhodou, nebo jste vyloženě toužil z nějakého důvodu pracovat ve „Škodovce“?

Dobrá otázka, vlastně to asi byla kombinace obojího. Moje cesta do Škoda Auto začala dávno před IES, když jsem se někdy ve věku 4 let rozhodl, že automobily budou mým (pravděpodobně celoživotním) koníčkem. Při výběru VŠ jsem tak kromě IES současně zvažoval i ČVUT, kam mne vedl právě zájem o automobilovou techniku. Uvědomil jsem si však, že ekonomie a finance mi z pohledu profesního směřování dávají větší smysl, zároveň na mne IES zapůsobil právě již zmiňovaným otevřeným a všestranným prostředím. Technické vzdělání jsem si pak částečně doplnil získáním výučního listu v oboru automechanik, který jsem během VŠ studia dálkově absolvoval.

Z typických absolventských profesí „IESáků“ mi byl asi nejbližší consulting, kde jsem také během magisterského studia pracoval - nejprve v Grant Thornton a následně v PwC Advisory. Při následném výběru zaměstnání na plný úvazek pak opravdu sehrála roli také náhoda, kdy jsem i trochu ze zvědavosti poslal životopis i do Škoda Auto. Měl jsem štěstí, protože zrovna byla otevřená pozice v produktovém managementu, která svým charakterem consulting trochu připomíná a zároveň kombinuje mé oblíbené odvětví - automotive. Jel jsem tehdy do Mladé Boleslavi na pohovor s tím, že zjistím situaci a vezmu si čas na rozmyšlenou. Během pohovoru s mým budoucím šéfem jsme si ale sedli natolik, že jsme se ihned domluvili na spolupráci.

Nyní jste na pozici vedoucího projektu v technickém vývoji. Je vaše práce spíš o komunikaci, nebo vyžaduje i hodně analytických dovedností? Na co by se měli zaměřit studenti, pokud chtějí působit na podobné pozici?

Ve „Škodovce“ jsem nejprve přibližně 4 roky strávil na pozici v produktovém managementu, kde jsem pracoval na několika zajímavých projektech týkajících se nové generace Octavie. Řídil jsem například zahraniční projekt pro indický trh, ve kterém šlo nejen o zajištění lokální výroby v Aurangabadu, ale také o celkové uzpůsobení samotného produktu pro místní trh. Přes nepříznivé okolnosti se nám v době Covidu podařilo zrealizovat všechny potřebné aktivity, často zcela bez možnosti osobního kontaktu s indickými kolegy. Moje aktuální pozice se nachází v oblasti technického vývoje, konkrétně jde o technické vedení projektu. Tým, který vedu, je zodpovědný za celkový projekt vývoje nového modelu z pohledu obsahu, termínů a financí.

Abych odpověděl na otázku, obě pozice mají společné to, že musíte integrovat a někdy i usměrňovat často protichůdné zájmy celé řady různých oddělení napříč společností. V takové situaci je správně zvolená strategie komunikace zásadní a v této oblasti jsem se musel hlavně zpočátku hodně učit. Zároveň se člověk setkává s velkou komplexitou témat a informací různé povahy, se kterými musí strukturovaně a efektivně zacházet. Naopak větší práce s daty či různé simulace/programování zde mezi standardní činnosti určitě nepatří.

Za výhodu absolventů IES považuji právě jejich flexibilitu a všestrannost při řešení různých typů problémů. Proto je dle mého názoru při hledání pracovního uplatnění důležité především nebát se vystoupit za hranice zvyklostí a pokud je vám nějaký obor blízký, skoro vždy se dá najít cesta, jak se v něm smysluplně realizovat.

Adame, jste také otec, jak se Vám tato role daří kombinovat s prací, nevídáte své dítě jen v postýlce? Je váš work-life balance podle Vás opravdu vyvážený?

Nacházet dostatek času pro rodinu, přátele, ale i sebe samého, je pro mne z dlouhodobého hlediska důležité téma. Na mojí práci si mimo jiné vážím i toho, že neznamená běžně 60hodinový pracovní týden. I přesto je však práce dostatek a čerstvé rodičovské zkušenosti (máme doma ročního chlapečka) opakovaně ukazují, že volného času není nikdy nazbyt – já i moje žena obvykle každý den několik hodin postrádáme.
Čas strávený s dětmi v tomto období se dá jenom těžko nahradit, i proto jsem se nedávno rozhodl využít možnost strávit se synem 6 měsíců na rodičovské dovolené. Začínáme letos v září a věřím, že to bude pro všechny zajímavá a obohacující zkušenost.