Daniel Vach

Daniel Vach

Dan Vach, původem od Hradce Králové, je zakladatelem firmy, která se specializuje na výrobu udržitelných potravin s cvrččím proteinem. Na IES dokončil magisterské studium v roce 2015 a o rok později už založil firmu SENS. Bakalářský i magisterský titul na IES získal s vyznamenáním, rovněž byl držitelem prospěchového stipendia nebo ocenění za bakalářskou práci. Během studií vycestoval v rámci výměnných programů hned dvakrát do zahraničí (Maastricht University a University of Cyprus). Během studií také získal pracovní zkušenosti jako manažer v ecommerce projektu Rozbityiphone.cz nebo v plánovacím oddělení CEMEXu. Po škole působil rok jako market research analyst v IDC než se plně oddal SENSu, se kterým posléze postavili v Thajsku největší cvrččí farmu na světě.
Dan ve volném čase rád relaxuje s přáteli, jezdí na kole a maluje.

vach

Dane, co praktického jste si odnesl z IES? Je nějaká dovednost, nebo jednoduše něco jiného, co jste se zde naučil, co opravdu využíváte při své práci?

Na IES jsem se přihlásil, protože jsem chtěl skrze ekonomii o trochu více rozumět, co hýbe světem kolem nás. Myslím, že mi IES dal dobrou znalostní bázi k porozumění ekonomickým a finančním souvislostem.

Považuji si také z IESu získaný styl myšlení od „first principles“ a pochopení problémů až na dřeň. Kolikrát mi to pomohlo rozlousknout, co by jinak nešlo. Sice teď už nevyseknu důkazy z matematiky či statistiky, ale ten abstraktní proces mi v hlavě zůstal a to považuji za hodnotné.
Třetí získanou dovedností je pro mě práce s daty a získávání informací z nich. To beru jako základ do dnešního světa.

Kdybych se měl vyjádřit ke konkrétním předmětům, které se z IES dnes dotýkají toho, co dělám, budou to zejména Financial Accounting, Corporate Finance, Právo obchodních korporací nebo třeba International Trade a Company Valuation.

Díky IESu jsem mohl dokonce dvakrát vyjet studijně do zahraničí, což považuji jednak za klíčovou životní zkušenost, ale také mi to umožnilo si dotvarovat curriculum směrem, který mě zajímal. Např. se mi nyní v praxi hodí znalosti z předmětů Managing Operations, Product Development, Strategic Management nebo Business Intelligence Systems a Information Design.

Máte zkušenosti i z několika firem jako řadový zaměstnanec, tyto zkušenosti Vás natolik znechutily a nechtěl jste být v korporátech, nebo to bylo spíš o tom, že jste byl ve správnou chvíli na správném místě, že jste zvolil jinou kariérní cestu? Věnoval jste se výzkumu trhu, nebo reportingu, tyto dovednosti se nyní asi dost hodí, že?

Pracovní zkušenosti jsem sbíral již během studia metodou zkusit se má všechno. Od manuální práce přes doučování matematiky pro vylepšení studentského rozpočtu až po stáž v planningu větší firmy. Pak jsem přišel do menšího ecommerce projektu svého současného společníka Radka a tam jsem se přiučil tomu, jak se vlastně dělá malá firma.

Přiznám se, že i na konci magisterského studia jsem ještě úplně nevěděl, co chci dělat. Co je to ono, čemu dedikovat další tisíce hodin, když mě zajímá tolik věcí. Něco přes rok jsem žongloval s doktorským studiem mikrostruktury finančních trhů, fulltime prací analytika v IT market research & trends firmě a do toho jsem se snažil nastartovat startup. Pokus to vše skloubit byl sice statečný, ale nebyl jsem spokojen s výstupy své práce, a tak jsem si přiznal, že den není (bohužel) nafukovací, a ořezal jsem aktivitu na to, co mě v tu chvíli nejvíce táhlo – rozjezd startupu Sens.

Výzkum trhu je důležitý krok hned na začátku jakéhokoliv business projektu. Reporting je zase potřeba, aby člověk věděl, co se ve firmě vůbec děje z top pohledu a plánování výroby je tep srdce firmy. Všechno zase musí sedět ve finančním plánování byť u startupů je té nejistoty opravdu hodně. Roční výhled je často moc dlouhý a přesto je třeba s rozumnou přesností spočítat, jak vyjde výrobní hala v Thajsku s technologiemi, které teprve vyvíjíme, tak, aby to celé dávalo smysl na jednotkové ekonomice.

Rozhodl jste se založit firmu specializující se výrobu produktů z cvrččí mouky, jak se to přihodí, že si vyberete právě tuto oblast?

Dělat do foodu ani agritechu nebylo mým cílem, ale stalo se setkáním správného nastavení mysli ve správný čas. Jako člověku mi záleží na životním prostředí a rád bych za svého života zažil transformaci k udržitelné ekonomice, která respektuje limity přírody. Být součástí tohoto procesu mi dává smysl.

Fascinován cvrččím proteinem jsem začal být, když se ke mně dostala publikace od Food and Agricultural Organisation při OSN s názvem Jedlý Hmyz (2013). Tahle publikace shrnuje fakt, že lidstvo nebude mít již toto století dostatek bílkovin, pokud nezměníme způsob jejich produkce, protože pro ten založený na již 10 000 let nezměněném chovu dobytka začíná být naše planeta prostě malá a že cvrččí protein by mohl být součástí řešení tohoto problému. Oproti stejnému množství bílkoviny z hovězího cvrček potřebuje 12x méně krmiva, 2000x méně vody a vyprodukuje 100x méně skleníkových plynů. Nad to má cvrček stejně kvalitní bílkovinu jako to nejkvalitnější maso a obsahuje další pro člověka klíčové mikronutrienty.

Výzva našeho podnikání je zaujmout kvalitou produktu a komunikací zákazníka natolik, aby dal šanci celkem kontroverzní novotě s cvrččím proteinem. To je velmi zajímavá otázka i z pohledu šíření a adopce inovace. Je nesmírně zajímavé být u toho.

Co byste doporučil našim studentům, kteří uvažují o založení start-upu?

Budu parafrázovat svého bývalého vedoucího doktorandského studia, pana docenta Šmída, který mi řekl, že je třeba hlavně vybrat studijní téma, které mě bude opravdu fascinovat a dokážu se pro něj nadchnout, jinak u něj ty roky nevydržím. Myslím, že je to tak se vším, do čeho je třeba investovat tisíce hodin času a přijdou těžší chvíle. Platí to tedy i pro startup.

Na začátku projektu doporučuji nezanedbat řádnou validaci příležitosti, než se člověk pustí do velkých finančních a časových investic. Stavění byznys modelu beru jako neustálé ověřování hypotéz. Doporučuji vyhledávat konzultace a reálný feedback. Může to ušetřit spoustu času.

Vaše cvrččí farma se nachází v Asii, jak to nyní v současné době zvládáte řídit? Situace je asi logisticky složitá…., ale musí být náročný i odbyt atp….

Mám jednoho spoluzakladatele žijícího v Chiang Mai a druhého v Berlíně, zatímco já jsem v Praze, takže pokrýt interní procesy celkem zvládáme bez nutnosti přejíždět. Přejezdy lidí jsou velmi komplikované. Zboží až na výjimky a zdražení putuje celkem v pořádku.
Protiepidemická opatření nám zkomplikovala odbyt v méně navštěvovaných kamenných prodejnách a zavřených sportovištích. Pozornost jsme přesunuli plně na prodej online, takže jsme alespoň částečně pokryli výpadek. Otevírat nové spolupráce postavené na naší inovaci je nyní složité. Je to těžké období. Doufáme, že současná pandemie zvýší povědomí o provázanosti lidských aktivit v produkci potravin na životní prostředí jako celek.

Dane, jaké jsou Vaše další plány s firmou Sens, můžete poodhalit a prozradit?

Sens je stále ještě ve velmi volatilní fázi umocněné současnou situací na trhu. Většinou nevím, jestli firma přežije déle než nejbližší 3 měsíce. Někdy to je ale spíš 14 dní.Rád bych ale projekt dál rozvíjel. Tedy rozšiřoval portfolio Sens chutných a kvalitních potravin. Za produktový zlatý grál považuji cvrččí burger jako pravou náhražku masa.

V chovu hmyzu jsme zvládli snížit cenu výstupu na gram proteinu již na třetinu toho, kde byl trh, když jsme začínali, ale čeká nás stále hodně práce. Zároveň přemýšlíme o využití hmyzu v dalších aplikacích mimo jídlo pro získání potřebné škály. Zajímáme se také o možnosti chovu v regionu střední Evropy. Naším dlouhodobým cílem je nabídnout ten nejdostupnější živočišný protein na planetě. Tehdy naše řešení může mít globální impakt.

A volný čas máte?

Od začátku podnikání trávím výrazně více času v práci než dříve. S tím přišel tlak na výběr aktivit, kterými lze volný čas trávit. Mám definované patero dobrého života, kterému se snažím blížit jako k ideálu. Ne vždy se mi to úplně daří, ale mám to stále na paměti. Patero je: Dobře spát, dobře jíst, dobře cvičit, dobré lidi kolem sebe mít a dobře se informovat.