Goran Sedarević pochází z Bosny a Hercegoviny, ze Sarajeva, ale žije v České republice už od roku 1992. Studium na IES dovršil doktorským titulem v roce 2017. Do té doby stihnul kromě magisterského studia na IES absolvovat ještě magisterské studium na univerzitě v Mnichově. Už během studia sbíral pracovní zkušenosti, absolvoval stáž v Centrální bance Bosny a Hercegoviny, později působil na analytických pozicích ve společnostech McKinsey nebo EEIP. V roce 2010 nastoupil do společnosti Frontier Economics sídlící v Londýně, kde působí doposud, v současnosti už přímo z Prahy. Ve volném čase se věnuje své manželce a dvěma synům, a když čas dovolí, také sportu a hudbě.

Gorane, jak zpětně hodnotíte studium na IES? Studoval jste taky v Mnichově, co byste přenesl z jedné univerzity na druhou? Co se Vám na zahraničních studiích líbilo nejvíce?

To je snadné. IES mě dobře připravila na mou poradenskou kariéru ve Frontier Economics, jedné z předních ekonomických konzultaček. IES mi poskytla síť zajímavých a velmi úspěšných kolegů, z nichž mnohé mohu nazývat přáteli. Jedním z nich je Štěpán Minařík, který mě seznámil se svou sestrou, se kterou jsme se dali dohromady už v mých prvních semestrech studia, později se vzali a nyní máme dva syny, kterým je 4 a 6 let. Takže ano, všechno dobré, co se v mém životě stalo, je tak či onak spojeno s IES.
Studium v Mnichově se mi líbilo a nakonec jsem tam (kromě toho z IES) dokončil i celého magistera. Myslím, že hlavní rozdíl byl v tom, že tam bylo méně zkoušek, v podstatě jen na jeden pokus a studenti je brali velmi vážně. Líbilo se mi, že jsem se mohl soustředit na menší počet předmětů. Co mi chybělo, byla uvolněná atmosféra a kolegiální přístup, na který jsem byla zvyklý na IES. A potěšující bylo, že nás IES dobře připravila: všichni z IES jsme dokázali držet krok s „místními" na jednom z nejlepších ekonomických programů v Evropě - to mi rozhodně zvedlo sebevědomí!

Absolvoval jste stáž v centrální bance Bosny a Hercegoviny. Jak jste se k této specifické stáži dostal a na co konkrétně se takový student může „šáhnout“?

To souvisí s mými balkánskými kořeny, protože moje rodina byla nucena uprchnout ze Sarajeva během bosenské války v roce 1992. Proto mě vždy fascinovala poválečná transformace bosenské ekonomiky.
Svou bakalářskou práci jsem použil jako záminku k tomu, abych se dozvěděl více o monetární ekonomii, a napsal jsem o režimu „currency board", který byl v té době v Bosně implementován - zjednodušeně řečeno šlo o způsob, jak mohla bosenská ekonomika přijmout euro, aniž by se musela zcela vzdát všech výhod, které jí přináší národní měna. Spolupráce s Tomášem Holubem z České národní banky a Fikretem Čauševićem z Ekonomické fakulty v Sarajevu pro mě byla ctí a při psaní bakalářky jsem se od nich hodně naučil.
Vzhledem k tomu, že jsem v Sarajevu trávil většinu letních prázdnin, a s ohledem na téma mé bakalářské práce, nebylo příliš obtížné ucházet se o letní stáž v oddělení ekonomického výzkumu banky. Bavilo mě to, ale zjistil jsem, že mi práce v bance nevyhovuje, měl jsem pocit, že prostředí je poměrně pomalé a velmi formální. Přesto bylo skvělé včas zjistit, jakou kariéru nechci dělat, a začít zkoumat jiné oblasti.

Máte zkušenosti z různých „konzultaček“, přes EEIP, McKinsey, až jste zakotvil ve Frontier Economics? Co Vás nejvíc baví ve vaší současné firmě? Můžete poznamenat rozdíly u jednotlivých firem, nebo je to stejné?

S poradenstvím zaměřeným na ekonomii jsem se před přestěhováním do Londýna v roce 2010 nesetkal. Ve Velké Británii se však jedná o rozsáhlé a živé odvětví, které přitahuje absolventy ekonomických oborů z nejlepších britských univerzit, jako jsou Oxford, Cambridge nebo LSE.
Myslím, že ekonomické poradenství se dá popsat jako něco mezi management consultingem a působenímv akademické sféře. Můžete pracovat v dynamickém prostředí a řešit skutečné problémy klientů a zároveň aplikovat ekonomickou teorii a technickéanalýzy. Myslím, že je to jeden z mála oborů, kde se pravidelně setkáváte s teorií her, behaviorální ekonomií a ekonometrií při každodenních projektech.
Pro lidi, které tyto předměty na univerzitě bavily, tak může být ekonomické poradenství tou správnou kariérní volbou a doporučuji tuto možnost prozkoumat. Když už se rozhodnete pro ekonomické poradenství, Frontier Economics je podle mého (mírně zaujatého) názoru pravděpodobně tou nejlepší volbou pro start kariéry.

Ve Frontier Economics jste se vypracoval od řadového konzultanta, přes manažera na associate directora. Co je v současné době „vaším denním chlebem“? Řídíte hlavně lidi, nebo máte víc na starosti managment v rámci jednotlivých projektů? Je toto podle Vás vhodná kariérní cesta pro absolventa IES?

Ve Frontieru jsem strávil více než deset let. Za tu dobu se společnost rozrostla v jednu z největších ekonomických poradenských firem v Evropě, ale stále zůstává jedinečným místem pro práci. Je vlastněna zaměstnanci, což znamená, že veškerý zisk se dělí mezi nás a každý zaměstnanec je akcionářem s hlasovacím právem. Všechna důležitá rozhodnutí o budoucnosti společnosti musí být přijata konsensem a podpořena většinou hlasů. Nemáme generálního ředitele ani řídícího partnera - někdy je to méně efektivní, ale vytváří to zdravé prostředí, kde každý přebírá odpovědnost za lepší fungování firmy.
Velký důraz je také kladen na osobní rozvoj a vzdělávání. Společnost Frontier má více týmů s různým zaměřením, jako jsou telekomunikace, strategie, energetika nebo veřejná politika. Člověk prochází různými týmy jako analytik a věnuje se jedné nebo dvěma oblastem, kde dále rozvíjí své odborné znalosti jako konzultant (a později manažer a ředitel).
Já jsem se zaměřil na telekomunikace a digitální sektor, kde obvykle pracuji na 3-4 projektech současně, s různě velkými týmy. Moje každodenní práce je kombinací práce s klienty, vytváření ekonomických rámců a sestavování potřebných analýz, řízení týmů a psaní odborných posudků. Každý projekt je jiný a tato práce mě stále baví a naplňuje.

Žijete napůl v Londýně a v Praze? Jak to zvládáte?

Do Frontieru jsem nastoupil v březnu 2010 a do roku 2015 jsem žil se svou ženou Annou v Londýně, ale pak jsme se přestěhovali zpět do Prahy a založili zde rodinu.Frontier podpořil mé rozhodnutí přestěhovat se a dohodli jsme se, že vyzkoušíme „dojíždění", kdy budu do Londýna jezdit pravidelně. Nejprve to bylo každý týden a pak postupně méně často, protože jsem začal stále více pracovat s místními klienty v České republice, na Slovensku a v dalších zemích regionu.
Covid-19 samozřejmě vše změnil a celá firma musela na většinu posledního roku přejít na práci na dálku. Celkově to však byla pozitivní zkušenost, protože se ukázalo, že to jde, a nyní přecházíme do nového režimu, kdy se od týmů očekává, že budou pracovat flexibilněji z různých míst a nebudou každý den docházet do kanceláře. Ukázalo se tedy, že jsem si jako první osvojil post-kovidový pracovní režim.

A jak proběhlo období lockdownů, lze pracovat ve firmě, co sídlí ve Velké Británii i když jste v Česku?

Rozhodně se to dalo zvládnout, ale po více než roce práce z domova se těším na pravidelný návrat do kanceláře! Zvažujeme také pronájem nějaké sdílené kanceláře v místě, kde bych mohl pracovat, když jsem v Praze, a kterou bych mohl sdílet i se svými budoucími českými kolegy.

Co Vás baví, co Vás naplňuje nejvíc?

Nejvíc mne teď zaměstnává basketbal (AKA krize středního věku), hra na kytaru a čas strávený s mými dvěma nejnáročnějšími klienty, tedy syny Eduardem a Otou